Brusel - Podle některých odborníků by společná evropská měna euro nemusela přežít současnou světovou finanční krizi. Jiní oponují, že zatím v globální recesi obstála a je třeba s ní i do budoucna počítat. Nelze prý zanedbat ani politický kapitál, který byl do zavedení eura investován. Česko zatím o přijetí eura nerozhodlo, premiér v demisi Mirek Topolánek plánoval zveřejnění termínu pro zavedení na 1. listopad tohoto roku. I v souvislosti s krizí však bude pro Českou republiku těžké splnit tzv. maastrichtská kritéria, především výši rozpočtového deficitu.
Již desáté narozeniny oslavila v lednu jednotná evropská měna. Navzdory počátečním obavám euroskeptiků, kteří jí věštili vesměs černou budoucnost, se stala stabilním platidlem. Výtkám se však stále nevyhne. Někteří namítají, že euro zplošňuje měnové podmínky v rámci celé Evropské unie, aniž tomu odpovídá přibližnost ekonomické vyspělosti jednotlivých států. Je zřejmé, že například mezi Slovinskem a Lucemburskem existují určité ekonomické rozdíly. Podle ekonoma Petra Zahradníka mělo euro štěstí, že bylo zavedeno v době ekonomické prosperity Evropské unie.
ETAPY HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ UNIE:
1990
- Počátek 1. etapy Hospodářské a měnové unie
1993
- V platnost vstoupila tzv. maastrichtská kritéria konvergence, která musí být splněna, aby se daná země Evropské unie kvalifikovala pro zavedení jednotné měny
1994
- Počátek 2. etapy HMU, vznik Evropského měnového institutu (EMI) s koordinační úlohou při zavedení jednotné měny
1998
- Rozhodnutí Evropské rady o 11 zemích, které vytvoří oblast jednotné měny eura - eurozónu
- Zahájení činnosti Evropské centrální banky jako řídícího centra měnové politiky pro země eurozóny, ukončení činnosti EMI
1999
- Počátek 3. etapy HMU, zavedení bezhotovostního eura
2001
- Řecko 12. zemí eurozóny
- Do konce roku 2001 nesmí být bankovky v euroměně distribuovány mezi obyvatelstvo
2002
- Bankovky a mince v euru se stávají oficiálním platidlem ve 12 zemích EU
2007
- Měna euro se stává oficiálním platidlem ve 13. zemi EU - Slovinsku
2008
- Měna euro zavedena jako oficiální platidlo ve 2 dalších státech - Kypru a Maltě
2009
- Měna euro zavedena jako oficiální platidlo na Slovensku
Jako první postkomunistická země zavedlo evropskou měnu před dvěma lety Slovinsko. Po dvou letech v eurozkoušce nejspíše obstálo, avšak v době přijetí to byl pro tuto malou zemi velký skok do neznáma. O dva roky později eura zaplnila i slovenské peněženky a do fronty se začaly řadit i další státy v čele s Litvou a Polskem. Všem teď ale situaci zkomplikovala finanční krize. Zahradník dodává, že na rozdíl od Slovenska, které si v podstatě veškeré přípravné práce do eurozóny splnilo v dobách slovenské prosperity a v dobách poměrně klidné ekonomické situace, bude situace Polska a pobaltských států přesně opačná.
Euro prochází zatěžkávací zkouškou
Doslova křtem ohněm v této době prochází společná evropská měna. Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING, v České televizi uvedl, že problémem Evropské unie je na rozdíl například od USA neexistence jednotného fiskálního systému, který by vytvářel určitou stabilitu. Petr Mach, ekonom a předseda euroskeptické Strany svobodných občanů, dodal, že jediným rozpočtovým pravidlem je pouze Pakt stability a růstu, který po členech požaduje deficity státního rozpočtu do tří procent HDP. Ty jsou však v současnosti i díky dopadům světové recese mnohem vyšší. „Pokud země s vysokým deficitem emituje příliš mnoho vládních dluhopisů, je to na úkor zemí s deficitem do limitu, nebo dokonce s přebytkem,“ přemítá Mach.
Fiskální disciplína je podle Bendy rozmělněna v tom, že žádný ze států nemá nastaveny podmínky, kdy by vygenerovanými přebytky z tučných let pomocí vestavěných stabilizátorů financoval deficity v době krize. Žádný stát z eurozóny pak prý nevykazuje podmínky pro to, aby udržel fiskální disciplínu v příštích dvou až třech letech.
Petr Robejšek z Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství varuje, že v době krize, kdy bohatší státy doplácí těm chudým v problémech, může být společná měna rozbuškou nad užitečností celého unijního projektu. Jediným společným zájmem vznikající EU prý totiž byl blahobyt pro všechny. Je však zřejmé, že i v dobách hospodářského růstu rostly vyspělé ekonomiky méně než ostatní.
Češi a euro
Navzdory nářkům českých exportérů, kterým kolísající kurz koruny způsobuje vrásky na čele, se české dosavadní „nečlenství“ v měnové unii jeví jako prospěšný stav. Zahraniční zadluženost je stabilní, Česko není státem s problémem rozpočtové disciplíny jako například Řecko. Je však třeba mít na paměti, že česká měna je již řazena k těm rizikovým, a to znamená zhoršování splácení státního dluhu.
Mirek Topolánek, který v současnosti předsedá nejen svému kabinetu v demisi, ale celé Evropské unii, již dříve uvedl, že prvního listopadu by rád oznámil termín českého přijetí eura. Šlo by nejspíše o rok 2013. Zatímco pád jeho vlády nejspíše nemusí na přijetí eura mít takový vliv, velkým problémem se jeví plnění tzv. maastrichtských kritérií. Ty stanovují podmínky, které každý uchazeč o členství v měnové unii musí splnit, a týkají se vedle stability rozpočtů také inflace, úrokových sazeb a měny. Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek radí vládě, aby před přijetím evropské měny nejprve kvalifikovaně zhodnotila stav české ekonomiky a její výhled až do roku 2012.
Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING:
„Česká ekonomika má bohužel strukturálně zadaný deficit, který je schopna kompenzovat pouze v dobách silného ekonomického růstu, pokud se nezmění rozpočtová pravidla, pokud se nezmění struktura příjmů a výdajů, nelze čekat zlepšení.“
Petr Mach jako šílené označuje současné sněmovní projednávaní návrhů léků proti krizi, ať už ze strany vládní koalice či opoziční ČSSD. Mohou prý velice podstatně prohloubit deficit. Celý projekt společného evropského platidla podle něj neskončí v době krize, která dle jeho názoru odezní již za rok, ale dá se pochybovat, zdali přežije i dalších deset či patnáct let.
