Paříž - Potomci zakladatele francouzské automobilky Renault Louise Renaulta žádají u soudu odškodné za zestátnění této společnosti na konci druhé světové války. Automobilku zestátnila Francie v roce 1945 krátce poté, co Louis Renault zemřel bez soudu ve vězení, kde byl uvězněn kvůli obvinění z kolaborace s nacisty.
Kvůli odškodnému se na pařížský soud obrátila skupina sedmi potomků minulý týden. Požádala o jmenování odborníků, kteří by měli stanovit výši odškodného během čtyř měsíců. „Osobně si myslím, že nemají valnou naději na vrácení majetku. Nedovedu si představit, že by měla Francie vyplatit plnou hodnotu továren Renaultu v rozhodném roce 1945. Stejně jako si nedovedu představit, jak by ekonomika českého státu ustála, kdyby měla naráz odškodnit Baťovu rodinu,“ prohlásil Zdeněk Vacek z časopisu Auto Tip.
Právní zástupce potomků Thierry Levy:
„Je to jedinečný případ, protože je to jediné zestátnění, které se odehrálo bez úředního rozhodnutí a bez odškodného. S žádnou jinou firmou se tak nezacházelo, dokonce ani s firmami, jejichž šéfové byli u soudu shledáni vinnými z kolaborace.“
Odškodného se potomci Louise Renaulta dožadovali již v roce 1959, tehdy však byla jejich žádost odmítnuta. Nyní ale právní zástupce potomků Thierry Levy uvedl, že loňská právní reforma přinesla jeho klientům naději, že tento druhý pokus bude úspěšný. Francie v automobilce stále vlastní 15procentní podíl, společně například s Nissanem nebo Daimlerem.
Francouzský obr padl do rukou státu
Louis založil firmu v roce 1898 společně se svými bratry. V době kolem roku 1945 byly továrny Renault jedním z největších průmyslových podniků ve Francii. Po zestátnění se staly největším státním podnikem ve Francii s více než 50 tisíci zaměstnanci, a navíc generujícím obrovský zisk, jak dodal Zdeněk Vacek.
Stát kvůli kolaboraci po válce zabavil řadu firem. Jejím největším symbolem se stal právě Louis Renault. André Citroen zemřel ještě před válkou, jeho podnik navíc v roce 1935 převzal koncern Michelin. Peugeotové zase znárodnění unikli díky podpoře odboje. Situace se od té v poválečném Československu ale příliš nelišila.
„Můžeme se zamyslet i nad vlastní minulostí, proč byla restituční tečka stanovena na únor 1948, a ne dřív. Největší majetky byly u nás znárodněny po roce 1945, před únorem 1948, což se týká například Bati,“ dodal Vacek. Podle něj spor automobilku nijak neovlivní. V loňském roce hospodařila firma Renault s čistým ziskem 3,42 miliardy eur (83 miliard korun) po ztrátě 3,13 miliardy eur v roce 2009.
