Pošta dostane půl miliardy na zvýšení platů, odbory ale na stávce trvají

27 minut
Premiér jednal s odbory České pošty
Zdroj: ČT24

Stát by mohl počátkem příštího roku uvolnit pro Českou poštu zhruba 1,4 až 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za poskytování základních služeb v letech 2013 a 2014. Třetina z toho půjde na růst platů, což představuje 1200 až 1400 korun na zaměstnance měsíčně. Malé poštovní odbory ale slib neuspokojil a v pondělí budou dvě hodiny stávkovat.

Uvolnění peněz oznámil po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou, vedením pošty a odbory ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD).

Odbory budou v pondělí stávkovat

Menší poštovní odbory ale slib neuspokojil a v pondělí budou dvě hodiny stávkovat. Podle předsedy stávkového výboru Evžena Dvorského budou stávkovat například zaměstnanci největší třídírny v pražských Malešicích, ale i v dalších provozech.

Pošta pro případ stávky chystá opatření, aby zákazníci nic nepocítili. „Věřím ale, že stávka neproběhne, že se slušní zaměstnanci k této akci nepřipojí a klienti České pošty žádné komplikace nepocítí. Pokud by stávka proběhla, veškeré následky ponesou menšinové odbory,“ řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. V současné době podle svých slov nemá signály, že by se pracovníci poboček ke stávce aktivně připojili. 

Sobotka a Chovanec se chtějí zasadit o to, aby stát poště co nejrychleji vyplatil kompenzaci za poskytování státem objednaných základních služeb v letech 2013 a 2014. O možnostech vyplatit kompenzaci nyní podle Sobotky jednají ministerstva vnitra a financí. Chovanec chce, aby se problém vyřešil v lednu nebo v únoru, aby pošta v příštím roce peníze dostala.   

3 minuty
Malé poštovní odbory budou v pondělí stávkovat
Zdroj: ČT24

Kompenzaci měl původně hradit fond, do kterého měli přispívat všichni hráči na poštovním trhu, fond ale nakonec fyzicky nevznikl a povinnost úhrady přešla na stát. Pošta požadovala po Českém telekomunikačním úřadu úhradu nákladů na zajišťování základních služeb za roky 2013 a 2014 dohromady přes 3,5 miliardy korun. Regulátor ale podniku přiznal o dvě miliardy méně.

Stávka má trvat dvě hodiny

Z nově slíbených kompenzací má jít třetina na zvýšení mezd. V průměru by tak každý pošťák dostal 1200 až 1400 Kč měsíčně. Menšinoví odboráři ale požadují zvýšení o 2500 korun a nehodlají ustoupit. V pondělí proto chtějí od 17:00 do 19:00 stávkovat a uvažují ještě o čtvrtku 22. prosince. Dva dny před Štědrým dnem by chtěli stávku na celých čtyřiadvacet hodin.

Vedení pošty, Sobotka i Chovanec požadavek odborů na zvýšení platu odmítli jako ekonomicky nereálný. Podnik navíc považuje stávku za nezákonnou, protože odbory dosud nedodaly seznam stávkujících. Těch má být asi 6200, tedy pětina všech zaměstnanců. Chovanec pak upozornil, že již samotné vyhlášení stávky stojí poštu tři až pět milionů korun denně na nižších tržbách, protože lidé se obávají, že pošta nedoručí balíky včas.

Premiér Bohuslav Sobotka, ministr vnitra Milan Chovanec a ředitel České pošty Martin Elkán
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Za vedením pošty stojí i dozorčí rada. „Odmítáme nátlakové akce menšinových odborů a jejich požadavky vedoucí k destabilizaci podniku. Dozorčí rada dále vyjádřila podporu vedení podniku za konstruktivní jednání podpořené stanoviskem většiny odborových organizací působících u České pošty, současně požádala zakladatele a příslušné resorty, aby nastalou situaci intenzivně řešili,“ uvedl šéf dozorčí rady pošty Jan Mareš. 

Průměrná měsíční mzda v podniku se pohybuje kolem 22 700 korun, na konci roku má být zhruba 23 tisíc. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by pošta měla požadavkům na růst platů vyhovět. Státní podnik by ale podle něj měl také rozkrýt své hospodaření: „Management má nehorázně vysoké platy. Celé hospodaření je málo transparentní a určitě jsou tam velké rezervy z hlediska nákupu hlavně IT zakázek, které by mohly být využity pro navýšení platů zaměstnanců.“

Sobotka požádal generálního ředitele pošty Martina Elkána a Chovance, aby dodali v první polovině příštího roku strategii rozvoje pošty včetně strategie mzdového vývoje. „Nárůst platů musí pokračovat i v příštích letech,“ uvedl premiér. Využití kompenzace za univerzální službu je podle něj jediná možnost, jak toho nyní dosáhnout.

Česká pošta zaměstnává přes 30 tisíc lidí, z toho víc než 90 procent je v provozu a obchodu. Podnik má 3200 poboček. Pošta loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...