Pošta dostane půl miliardy na zvýšení platů, odbory ale na stávce trvají

Nahrávám video

Stát by mohl počátkem příštího roku uvolnit pro Českou poštu zhruba 1,4 až 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za poskytování základních služeb v letech 2013 a 2014. Třetina z toho půjde na růst platů, což představuje 1200 až 1400 korun na zaměstnance měsíčně. Malé poštovní odbory ale slib neuspokojil a v pondělí budou dvě hodiny stávkovat.

Uvolnění peněz oznámil po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou, vedením pošty a odbory ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD).

Odbory budou v pondělí stávkovat

Menší poštovní odbory ale slib neuspokojil a v pondělí budou dvě hodiny stávkovat. Podle předsedy stávkového výboru Evžena Dvorského budou stávkovat například zaměstnanci největší třídírny v pražských Malešicích, ale i v dalších provozech.

Pošta pro případ stávky chystá opatření, aby zákazníci nic nepocítili. „Věřím ale, že stávka neproběhne, že se slušní zaměstnanci k této akci nepřipojí a klienti České pošty žádné komplikace nepocítí. Pokud by stávka proběhla, veškeré následky ponesou menšinové odbory,“ řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. V současné době podle svých slov nemá signály, že by se pracovníci poboček ke stávce aktivně připojili. 

Sobotka a Chovanec se chtějí zasadit o to, aby stát poště co nejrychleji vyplatil kompenzaci za poskytování státem objednaných základních služeb v letech 2013 a 2014. O možnostech vyplatit kompenzaci nyní podle Sobotky jednají ministerstva vnitra a financí. Chovanec chce, aby se problém vyřešil v lednu nebo v únoru, aby pošta v příštím roce peníze dostala.   

Nahrávám video

Kompenzaci měl původně hradit fond, do kterého měli přispívat všichni hráči na poštovním trhu, fond ale nakonec fyzicky nevznikl a povinnost úhrady přešla na stát. Pošta požadovala po Českém telekomunikačním úřadu úhradu nákladů na zajišťování základních služeb za roky 2013 a 2014 dohromady přes 3,5 miliardy korun. Regulátor ale podniku přiznal o dvě miliardy méně.

Stávka má trvat dvě hodiny

Z nově slíbených kompenzací má jít třetina na zvýšení mezd. V průměru by tak každý pošťák dostal 1200 až 1400 Kč měsíčně. Menšinoví odboráři ale požadují zvýšení o 2500 korun a nehodlají ustoupit. V pondělí proto chtějí od 17:00 do 19:00 stávkovat a uvažují ještě o čtvrtku 22. prosince. Dva dny před Štědrým dnem by chtěli stávku na celých čtyřiadvacet hodin.

Vedení pošty, Sobotka i Chovanec požadavek odborů na zvýšení platu odmítli jako ekonomicky nereálný. Podnik navíc považuje stávku za nezákonnou, protože odbory dosud nedodaly seznam stávkujících. Těch má být asi 6200, tedy pětina všech zaměstnanců. Chovanec pak upozornil, že již samotné vyhlášení stávky stojí poštu tři až pět milionů korun denně na nižších tržbách, protože lidé se obávají, že pošta nedoručí balíky včas.

Premiér Bohuslav Sobotka, ministr vnitra Milan Chovanec a ředitel České pošty Martin Elkán
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Za vedením pošty stojí i dozorčí rada. „Odmítáme nátlakové akce menšinových odborů a jejich požadavky vedoucí k destabilizaci podniku. Dozorčí rada dále vyjádřila podporu vedení podniku za konstruktivní jednání podpořené stanoviskem většiny odborových organizací působících u České pošty, současně požádala zakladatele a příslušné resorty, aby nastalou situaci intenzivně řešili,“ uvedl šéf dozorčí rady pošty Jan Mareš. 

Průměrná měsíční mzda v podniku se pohybuje kolem 22 700 korun, na konci roku má být zhruba 23 tisíc. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by pošta měla požadavkům na růst platů vyhovět. Státní podnik by ale podle něj měl také rozkrýt své hospodaření: „Management má nehorázně vysoké platy. Celé hospodaření je málo transparentní a určitě jsou tam velké rezervy z hlediska nákupu hlavně IT zakázek, které by mohly být využity pro navýšení platů zaměstnanců.“

Sobotka požádal generálního ředitele pošty Martina Elkána a Chovance, aby dodali v první polovině příštího roku strategii rozvoje pošty včetně strategie mzdového vývoje. „Nárůst platů musí pokračovat i v příštích letech,“ uvedl premiér. Využití kompenzace za univerzální službu je podle něj jediná možnost, jak toho nyní dosáhnout.

Česká pošta zaměstnává přes 30 tisíc lidí, z toho víc než 90 procent je v provozu a obchodu. Podnik má 3200 poboček. Pošta loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 14 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 21 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 23 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...