Poslední pokus o dohodu neuspěl, o osudu Řeků rozhodne euroskupina

Brusel - Návrhy, s nimiž řečtí vyjednávači přišli na víkendová setkání se zástupci mezinárodních věřitelů v Bruselu, jsou nedostatečné. Poslední pokus o dohodu tak neuspěl. Konstatovala to v neděli večer Evropská komise poté, co řecká delegace předložila dodatečné návrhy pro dohodu o uvolnění zbytku záchranného úvěru. Konečné rozhodnutí ohledně dohody tak budou muset podle komise učinit na nadcházejícím zasedání ministři financí zemí eurozóny.

„Předseda (komise Jean-Claude) Juncker učinil tento víkend, v úzké součinnosti s experty komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) poslední pokus nalézt s (řeckým) premiérem Alexisem Tsiprasem řešení, které by umožnilo pozitivní zhodnocení (řeckého plánu) na zasedání euroskupiny ve čtvrtek 18. června,“ uvedla Evropská komise. „Určitý pokrok sice nastal, jednání ale neuspěla, protože trvá značný rozdíl mezi řeckými plány a společnými požadavky komise, ECB a MMF.“

„Řecké návrhy navíc zůstávají neúplné. Vzhledem k tomu se další diskuse uskuteční na zasedání euroskupiny,“ uvedl výkonný orgán EU. Komise upřesnila, že v otázce veřejných financí má rozdíl mezi postoji obou stran rozsah půl až jedno procento hrubého domácího produktu. To odpovídá až dvěma miliardám eur (55 miliard Kč) ročně.

Alexis Tsipras a Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČTK/AP/Emmanuel Dunand

Činitel řecké vlády krátce předtím řekl, že Řecko předložilo návrhy, které plně pokrývají otázku celkových deficitů a primárních přebytků veřejných financí a otevírají cestu ke konečné dohodě pokrývající všechny tři pilíře - fiskální politiku, financování a ekonomický růst. Zároveň však dal najevo, že Atény nepřijmou klíčové požadavky věřitelů na snižování důchodů a mezd a na zvýšení DPH na dodávky elektrické energie.

Řecká delegace jednala o víkendu v Bruselu ve snaze dohodnout se na opatřeních, která musí Atény přijmout, aby získaly zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z prodlouženého záchranného programu. Bez získání těchto peněz do konce června Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit MMF splatný dluh v částce 1,6 miliardy eur.

  • Termín, dokdy se musí Řekové s věřiteli domluvit, je 30. června.

Aténský kabinet přitom před jednáním tvrdil, že dohoda je blíže než kdy jindy. Řecká vláda zároveň v neoficiálním prohlášení, které rozeslala řeckým sdělovacím prostředkům, upozornila, že vyjednávání technických týmů již skončilo, a připomněla vyjádření svého mluvčího, že vyjednávání se již vede pouze na politické úrovni. V praxi to znamená, že se pokusila diskuzi směřovat k mírnějším podmínkám. Více čtěte zde.

  • "Nedohoda byla do jisté míry očekávána. Jednalo se o další kolo jednání, které bude postupně vrcholit, čím více se bude blížit to magické datum, za které by se dal označit třicátý červen," říká politolog Thomas Kulidakis.

Napětí mezi Řeckem a věřiteli vzrostlo poté, co delegace MMF ve čtvrtek kvůli neshodám opustila jednání s řeckými představiteli v Bruselu, evropští činitelé se však zasadili o další jednání. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ale v komentáři pro vlivný německý list Bild napsal, že Evropě dochází s Řeckem trpělivost a že nad zadluženou zemí se už rýsuje „stín odchodu z eurozóny“. Celý komentář čtěte zde.

„Nyní už žádná ze stran nemůže vyhrát, jedná se o to, jakým způsobem minimalizovat náklady a škody,“ říká ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková. „Českou republiku by řecký odchod z eurozóny žádným výrazným způsobem nezasáhl, možná by ČR musela v krajním případě odepsat určitou částku skrze její podíl u Mezinárodního měnového fondu. V Řecku by ta situace byla o dost drastičtější. Pravděpodobně by došlo k tomu, že by byly zavřeny řecké banky, v určitém časovém horizontu by řečtí obyvatelé přišli o své úspory, bankovní a finanční sektor by si prošel obrovským kolapsem.“

Zdá se, že řecký premiér Tsipras má problémy i na domácí půdě. Podle průzkumu veřejného mínění více než polovina Řeků neschvaluje chování své vlády během současných jednání s mezinárodními věřiteli. Výsledky průzkumu navíc ukazují, že spokojenost řeckých občanů s novou vládou klesá. Více čtěte zde.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 53 mminutami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 5 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 22 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...