Brusel - Návrhy, s nimiž řečtí vyjednávači přišli na víkendová setkání se zástupci mezinárodních věřitelů v Bruselu, jsou nedostatečné. Poslední pokus o dohodu tak neuspěl. Konstatovala to v neděli večer Evropská komise poté, co řecká delegace předložila dodatečné návrhy pro dohodu o uvolnění zbytku záchranného úvěru. Konečné rozhodnutí ohledně dohody tak budou muset podle komise učinit na nadcházejícím zasedání ministři financí zemí eurozóny.
Poslední pokus o dohodu neuspěl, o osudu Řeků rozhodne euroskupina
„Předseda (komise Jean-Claude) Juncker učinil tento víkend, v úzké součinnosti s experty komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) poslední pokus nalézt s (řeckým) premiérem Alexisem Tsiprasem řešení, které by umožnilo pozitivní zhodnocení (řeckého plánu) na zasedání euroskupiny ve čtvrtek 18. června,“ uvedla Evropská komise. „Určitý pokrok sice nastal, jednání ale neuspěla, protože trvá značný rozdíl mezi řeckými plány a společnými požadavky komise, ECB a MMF.“
„Řecké návrhy navíc zůstávají neúplné. Vzhledem k tomu se další diskuse uskuteční na zasedání euroskupiny,“ uvedl výkonný orgán EU. Komise upřesnila, že v otázce veřejných financí má rozdíl mezi postoji obou stran rozsah půl až jedno procento hrubého domácího produktu. To odpovídá až dvěma miliardám eur (55 miliard Kč) ročně.
Činitel řecké vlády krátce předtím řekl, že Řecko předložilo návrhy, které plně pokrývají otázku celkových deficitů a primárních přebytků veřejných financí a otevírají cestu ke konečné dohodě pokrývající všechny tři pilíře - fiskální politiku, financování a ekonomický růst. Zároveň však dal najevo, že Atény nepřijmou klíčové požadavky věřitelů na snižování důchodů a mezd a na zvýšení DPH na dodávky elektrické energie.
Řecká delegace jednala o víkendu v Bruselu ve snaze dohodnout se na opatřeních, která musí Atény přijmout, aby získaly zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z prodlouženého záchranného programu. Bez získání těchto peněz do konce června Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit MMF splatný dluh v částce 1,6 miliardy eur.
- Termín, dokdy se musí Řekové s věřiteli domluvit, je 30. června.
Aténský kabinet přitom před jednáním tvrdil, že dohoda je blíže než kdy jindy. Řecká vláda zároveň v neoficiálním prohlášení, které rozeslala řeckým sdělovacím prostředkům, upozornila, že vyjednávání technických týmů již skončilo, a připomněla vyjádření svého mluvčího, že vyjednávání se již vede pouze na politické úrovni. V praxi to znamená, že se pokusila diskuzi směřovat k mírnějším podmínkám. Více čtěte zde.
- "Nedohoda byla do jisté míry očekávána. Jednalo se o další kolo jednání, které bude postupně vrcholit, čím více se bude blížit to magické datum, za které by se dal označit třicátý červen," říká politolog Thomas Kulidakis.
Napětí mezi Řeckem a věřiteli vzrostlo poté, co delegace MMF ve čtvrtek kvůli neshodám opustila jednání s řeckými představiteli v Bruselu, evropští činitelé se však zasadili o další jednání. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ale v komentáři pro vlivný německý list Bild napsal, že Evropě dochází s Řeckem trpělivost a že nad zadluženou zemí se už rýsuje „stín odchodu z eurozóny“. Celý komentář čtěte zde.
„Nyní už žádná ze stran nemůže vyhrát, jedná se o to, jakým způsobem minimalizovat náklady a škody,“ říká ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková. „Českou republiku by řecký odchod z eurozóny žádným výrazným způsobem nezasáhl, možná by ČR musela v krajním případě odepsat určitou částku skrze její podíl u Mezinárodního měnového fondu. V Řecku by ta situace byla o dost drastičtější. Pravděpodobně by došlo k tomu, že by byly zavřeny řecké banky, v určitém časovém horizontu by řečtí obyvatelé přišli o své úspory, bankovní a finanční sektor by si prošel obrovským kolapsem.“
Zdá se, že řecký premiér Tsipras má problémy i na domácí půdě. Podle průzkumu veřejného mínění více než polovina Řeků neschvaluje chování své vlády během současných jednání s mezinárodními věřiteli. Výsledky průzkumu navíc ukazují, že spokojenost řeckých občanů s novou vládou klesá. Více čtěte zde.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.