Poslanci přidali zemědělcům 1,5 miliardy na přímé platby

Praha - Poslanci dnes usnadnili zemědělcům cestu k dalším penězům. Rozhodli totiž, že tuzemským zemědělcům přidají z rozpočtu Pozemkového fondu ČR 1,5 miliardy korun na doplňkové platby k přímým podporám. Sněmovna dále přidala 150 milionů korun na podporu značky Klasa a rozpočet na pozemkové úpravy navýšila o 50 milionů na celkových 400 milionů korun. Poslanci tak celkem navýšili letošní rozpočet fondu o 1,7 miliardy korun na 3,4 miliardy. Zemědělci přesto spokojení nejsou. Chtěli víc - alespoň tři miliardy. Politici ale další navyšování odmítají.

Poslancům dala nástroj k podpoře zemědělců změna zákona o Pozemkovém fondu, kterou parlament schválil letos na jaře. Letošní výdaje fondu vzrostou o 1,7 miliardy korun a naproti tomu zůstatek fondu klesne ke konci roku z původně plánovaných 3,7 miliardy korun na 2,24 miliardy.

Přesto však podle člena sněmovního zemědělského výboru a zpravodaje k návrhu Jiřího Papeže (ODS) stále nebudou tyto tzv. platby top-up letos naplněny do maximální možné výše. Původně měli zemědělci dostat na těchto platbách skoro pět miliard. Po nedávném rezolutním „ne“ z úst premiéra Petra Nečase své nároky snížili. Podle ministerstva zemědělství jim nejnovější finanční injekce musí stačit. Schválená změna totiž alespoň umožní dorovnání plateb na loňskou úroveň. Nedojde tak k propadu příjmů zemědělců.

Nahrávám video
Reportáž Jiřího Böhma
Zdroj: ČT24

Zemědělcům chybí dlouhodobá koncepce

ministr zemědělství Ivan Fuksa:

„Zemědělský sektor vlastně dostává v dotacích až čtyřicet miliard korun. A jestliže my se teď bavíme, že někomu krátíme top-upy o dvě miliardy, tak je to potřeba dát do toho kontextu čtyřicet miliard.“

Většina zemědělců si stěžuje na chybějící dlouhodobou koncepci. „Musíme podporovat prodejní místa, dál pokračovat v propagaci českých výrobků, v propagaci regionálních výrobků,“ říká prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Zemědělci ale stále upozorňují, že bez dalších dotací se celé odvětví ocitne ve velkých potížích. Ty by se podle některých odborníků mohly začít projevovat už velmi brzy.

Zemědělci se příští rok zřejmě dorovnání přímých plateb nedočkají

Domácí zemědělci ale nemůžou s dorovnáním přímých plateb zřejmě počítat ani v příštím roce. Agrární komora již dříve pohrozila protesty, pokud stát v příštím roce touto formou nevyplatí aspoň tři miliardy korun z maximálně možných zhruba 4,8 miliardy korun. Jen loni v prosinci se v Praze sešlo na čtyři tisíce nespokojených agrárníků. Navíc vláda ve středu rozhodla, že pro příští rok sníží národní agrární dotace z letošních 1,1 miliardy korun na 527 milionů korun. Tyto národní dotační programy, poskytované podle zákona o zemědělství představují malou část celkových agrárních podpor, jejichž objem díky Evropské unii rok od roku roste.

Podle Papeže bude zemědělský výbor jednat s ministerstvem zemědělství o tom, zda by nemělo některý z těchto dotačních programů posílit: „Například jsem příznivcem toho, abychom posílili program, který podporuje včelaře, protože bez včelstev nemá smysl dělat zemědělství.“ Existuje přitom víc programů, které jsou ohroženy krácením peněz, dodal Papež.

Vláda
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 23 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 23 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...