Poslanci chtějí v rámci rozpočtu přesunout miliardy

Praha – Poslanci poslali zákon o státním rozpočtu do závěrečného hlasování. V dnešním druhém čtení navrhli přesuny v řádech miliard korun. Nejštědřejší byli sociální demokraté, kteří by chtěli v rámci schválených parametrů rozpočtu přesunout zhruba 12 miliard korun. Přidat by chtěli peníze na sociální služby, platy státních zaměstnanců, dorovnat by chtěli rovněž přímé platby do zemědělství. Naopak občanští demokraté se k přesunům peněz stavěli zcela odmítavě. Přehazování financí z jednoho resortu do druhého se nelíbí ani ministrovi financí Eduardu Janotovi. Dodatečné prostředky je ochoten hledat jen v případě sociálních služeb.

Přidat peníze na platy státních zaměstnanců, přilít peníze do zemědělství, na sociální služby, zvýšit hranici exportních záruk, přidat obcím peníze na spolufinancování evropských projektů – to je jen část návrhů na přesuny v rámci státního rozpočtu, které dnes zazněly v Poslanecké sněmovně.

Janota navrhované změny odmítá. Jedinou výjimku připustil jen v případě navýšení peněz na sociální služby. „Pokusím se jednat s předsedy klubů a po dohodě s panem premiérem navrhnout řešení, které by garantovalo, že se tuto oblast pokusím řešit,“ prohlásil na závěr druhého čtení. Na sociální péči by chtěl přidat dvě až tři miliardy korun.

Schválení ostatních návrhů by podle Janoty „rozcupovalo“ vládní úsporný balíček a v tom případě by zvažoval svoji demisi. „Za této situace bych si musel sám položit otázku, do jaké míry má moje práce smysl, do jaké míry jsem schopen něco přinést pro veřejné finance, do jaké míry mohu něco změnit, či nikoliv,“ uvedl na tiskové konferenci.

Co poslanci navrhli?

ČSSD

  • Na sociální služby chce přidat 3,8 miliardy korun.
  • 7 miliard korun navrhla přihodit na platy státních zaměstnanců.
  • Navýšení přímých plateb zemědělců o 1,5 miliardy korun.

ODS

  • Změny v rozpočtu sice odmítá, její poslanec Oldřich Vojíř ale přesto navrhl zvýšení hranice záruk pro export do rizikovějších zemí ze 150 na 200 miliard korun.

TOP 09

  • Chce přidat 2,03 miliardy korun obcím a městům do 10 tisíc obyvatel na spolufinancování evropských projektů.

KDU-ČSL

  • Navrhla zvýšení rozpočtu krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů o 168 milionů korun.
  • Chce také vytvořit nový program podpory bezpříspěvkového dárcovství krve s dvěma miliony korun.
  • Na úrovni roku 2009 chce zachovat také příspěvek v mateřství, stejně jako ČSSD chce přidat peníze na sociální služby a do zemědělství.

KSČM

  • Chce pozměňovacími návrhy podpořit zvýšení dotací vysokým školám. Peníze by měly plynout i k nestátním organizacím, které pracují s dětmi a mládeží i ke sportovním organizacím.
  • Stejně jako ČSSD a KDU-ČSL usiluje o navýšení plateb zemědělcům a o navýšení prostředků na sociální služby.


Místopředseda ODS Petr Nečas, který ve sněmovně hájil pozici své strany, přirovnal navrhované přesuny k vánoční nadílce. „V této adventní atmosféře jednání Poslanecké sněmovny je opravdu zcela zjevné, že se blíží Vánoce, respektive rozdávání dárků,“ podtrhl.

Odkud chtějí ministři peníze na přesuny brát?

Tak, jak poslanci přednesli při dnešním jednáním množství návrhů, kam peníze dát, zamýšleli se i nad tím, kde je vzít. Třeba místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek chce peníze pro obce a města ukousnout ze spotřebních výdajů různých ministerstev.

Sociální demokraté zase chtějí finance na přesuny vzít z peněz na státní dluh nebo rozpočtu ministerstva obrany. Pět miliard by se podle ČSSD dalo ušetřit ve fondu dopravní infrastruktury. To se ale nelíbí ministerstvu dopravy. Škrtání ve fondu by prý mohlo ohrozit dokončení některých velkých dopravních staveb, například jižní část Pražského okruhu nebo vnitřní okruh v Brně.

Parametry rozpočtu schválené v prvním čtení, do kterých se musí poslanci i po přesunech vejít, počítají s deficitem 162,7 miliardy korun. To odpovídá zhruba 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Ke konečnému hlasování o rozpočtu přistoupí sněmovna ve třetím čtení ve středu 9. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 19 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
5. 3. 2026
Načítání...