Londýn – Budování první ze dvou větví plynovodu Nord Stream, který bude dopravovat plyn z Ruska do západní Evropy, je u konce. Stavbaři dnes zhruba po roce od zahájení výstavby dokončí úsek v celkové délce 1 200 kilometrů a budou pokračovat v budování druhé paralelní větve. Ta by měla být hotova příští rok v dubnu, ruský plyn by ale měl po nové trase, která obchází východní a střední Evropu, začít proudit už letos v říjnu.
Po spojení tří trasových zón a otestování potrubí se bude první část plynovodu postupně plnit plynem. V říjnu by hustota měla dosáhnout úrovně požadované pro dodávky. První větev bude mít roční kapacitu 27 miliard kubíků.
Do tří zón musel být plynovod rozdělen kvůli své extrémní délce. Tato technologie byla použita už pro výstavbu plynovodu Langeled o délce 1 166 km z norské části Severního moře do Británie. Nord Stream je největším ruským plynovodem postaveným po rozpadu Sovětského svazu a stát má celkem 7,4 miliardy eur.
Odbočka kolem Polska a Ukrajiny
Odborník na plyn Milan Kajtman:
„Tento takzvaný bypass k tomu současnému vedení slouží k tomu, aby se případná větší spotřeba v oblasti Anglie a Německa pokryla tímto plynem.“
Projekt vyvolal nevoli v Polsku a na Ukrajině, které plynovod záměrně obchází. Varšava a Kyjev se obávají, že německo-ruská spolupráce bude na úkor střední a východní Evropy.
Podle zastánců projektu však nákladná výstavba plynovodu prokazuje svou oprávněnost častými spory mezi Ruskem a Ukrajinou, které v minulosti vedly k dočasným výpadkům dodávek do Evropy. Tvrdí také, že Rusko přepravu dosavadními plynovody přes východní a střední Evropu neomezí, protože plyn do Nord Streamu bude proudit z nových polí v severním Rusku.
Nord Stream vyvolával kritické reakce už proto, že je dílem monopolního vývozce ruského plynu Gazprom, nynějšího ruského premiéra Vladimira Putina a jeho velkého přítele, bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je nyní předsedou dozorčí rady konsorcia podílníků Nord Streamu. Gazprom má v projektu podíl 51 procent, po 15,5 procenta drží německé společnosti E.ON Ruhrgas a BASF-Wintershall a menší podíly vlastní francouzská GDF Suez a nizozemská Gasunie.
