Podílový fond – investice, která se o sebe postará sama

Praha - Složit si vlastní portfolio může být pro začínajícího investora poměrně dost složité. Možná právě proto vznikly takzvané podílové fondy. Jde o investiční nástroj, který nevyžaduje téměř žádnou námahu pro investora. Na začátku si vybere fond na základě jeho strategie a složení, a pak se jen rozhodne, kolik peněz do něj chce vložit a na jak dlouho. O vložené prostředky se potom stará samo vedení fondu, a investor tedy nemusí tak pečlivě sledovat dění na trzích. To ale samozřejmě není zdarma. Za takovou službu si fond účtuje poplatky, které tak snižují zisky nebo případně zvyšují ztráty každého z investorů. Investor navíc takovým krokem částečně ztrácí nadvládu nad svými financemi, o tom, jak s nimi bude naloženo, rozhoduje někdo jiný.

Ani profesionál nedokáže jen vydělávat

Je třeba si uvědomit, že ani profesionál nedokáže peníze zcela uchránit. Může se proto stát, že i podílový fond prodělá. Výhodou fondu oproti jednotlivé investici je ale diverzifikace. Podílový fond rozkládá své prostředky do mnoha investičních nástrojů. I s malým množstvím peněz tak investujete do širokého spektra aktiv a při propadu jednoho druhu aktiv na trzích může jiná část vydělávat.

Fond v podstatě znamená souhrn majetku. Může sloužit nejrůznějším účelům, jedním z nich je právě investice a zhodnocování peněz. Tady půjde o fondy investiční, hedgeové, penzijní a především podílové.

Podílové fondy – jen si vybrat správnou strategii

Do podílových fondů může investovat každý pomocí zakoupení podílového listu. Získá tak podíl na majetku fondu, tedy investičních nástrojích, které fond drží, a taky na jejich výnosu nebo ztrátě. Za poplatek se pak o chod a strategii fondu stará investiční společnost, která je jeho zakladatelem. Fondy musí plnit určité náležitosti a spadají pod dozor České národní banky. To investorovi zaručuje určité bezpečí.

Každý fond je zaměřený jinak – jeden nakupuje pouze akcie, jiný jen komodity. Kromě druhu instrumentu se ale mohou fondy zaměřovat i na různá teritoria nebo sektory. Existují například fondy, které investují v rozvojových zemích nebo nakupují jen akcie technologických společností. Pro méně odvážné jsou tu dividendové fondy – jejich cílem je investorovi poskytovat příjem v podobě dividendového výnosu.

Druhy podílových fondů

  • akciový
  • dluhopisový
  • nemovitostní
  • komoditní
  • smíšený

Kromě aktivně řízených fondů – tedy těch, jejichž strategie reaguje na vývoj na trzích, existují i takzvané indexové fondy. Ty jsou charakteristické tím, že jejich skladba kopíruje složení určitého akciového indexu – tedy fond vlastní všechny tituly, které akciový index tvoří, přesně v poměru, ve kterém jsou dané tituly v indexu zastoupené. Pak i vývoj fondu kopíruje vývoj určitého indexu – například technologický index Dow Jones.

Hedgeové fondy – nic pro začátečníky

Hedgeové fondy na rozdíl od těch podílových nepodléhají regulaci – mohou tedy skládat portfolio libovolně a k obchodování využívat i rizikové metody. Investor tak může hodně vydělat, ale riziko ztráty je stejně vysoké. Investovat proto do nich může jen kvalifikovaný investor. Tyto fondy „pro pokročilé“ často využívají pákového efektu – tedy velkou část investice si vypůjčí. Jejich strategií často bývá arbitráž, při které využívají časově omezené příležitosti na trhu.

Variantou jsou i investice do investičních fondů, které jsou poměrně podobné těm podílovým. Na rozdíl od nich jde ale o akciové společnosti s povolením obchodovat od Komise pro cenné papíry. Investor se v tomto případě stává akcionářem. Jeho peníze ale přecházejí na fond a ten s nimi může libovolně nakládat.

Penzijní fondy

Penzijní fondy na rozdíl od ostatních fondů slouží k jasnému účelu – dlouhodobě shromažďovat a zhodnocovat prostředky na penzi. Investice tu může být zhodnocována pomocí příspěvků od státu, podílů na zisku a daňovými zvýhodněními. Jde o velmi bezpečnou investici s minimálním zhodnocením (okolo 3 procent). Většinou totiž fond investuje do instrumentů, které znamenají minimální riziko. Jde především o státní dluhopisy a termínované vklady. Ani kdyby se fond dostal do problémů, nemůže vůči svým klientům svou ztrátu uplatnit, minimálně vždy získají svůj vklad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
včera v 06:29

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...