Podílový fond – investice, která se o sebe postará sama

Praha - Složit si vlastní portfolio může být pro začínajícího investora poměrně dost složité. Možná právě proto vznikly takzvané podílové fondy. Jde o investiční nástroj, který nevyžaduje téměř žádnou námahu pro investora. Na začátku si vybere fond na základě jeho strategie a složení, a pak se jen rozhodne, kolik peněz do něj chce vložit a na jak dlouho. O vložené prostředky se potom stará samo vedení fondu, a investor tedy nemusí tak pečlivě sledovat dění na trzích. To ale samozřejmě není zdarma. Za takovou službu si fond účtuje poplatky, které tak snižují zisky nebo případně zvyšují ztráty každého z investorů. Investor navíc takovým krokem částečně ztrácí nadvládu nad svými financemi, o tom, jak s nimi bude naloženo, rozhoduje někdo jiný.

Ani profesionál nedokáže jen vydělávat

Je třeba si uvědomit, že ani profesionál nedokáže peníze zcela uchránit. Může se proto stát, že i podílový fond prodělá. Výhodou fondu oproti jednotlivé investici je ale diverzifikace. Podílový fond rozkládá své prostředky do mnoha investičních nástrojů. I s malým množstvím peněz tak investujete do širokého spektra aktiv a při propadu jednoho druhu aktiv na trzích může jiná část vydělávat.

Fond v podstatě znamená souhrn majetku. Může sloužit nejrůznějším účelům, jedním z nich je právě investice a zhodnocování peněz. Tady půjde o fondy investiční, hedgeové, penzijní a především podílové.

Podílové fondy – jen si vybrat správnou strategii

Do podílových fondů může investovat každý pomocí zakoupení podílového listu. Získá tak podíl na majetku fondu, tedy investičních nástrojích, které fond drží, a taky na jejich výnosu nebo ztrátě. Za poplatek se pak o chod a strategii fondu stará investiční společnost, která je jeho zakladatelem. Fondy musí plnit určité náležitosti a spadají pod dozor České národní banky. To investorovi zaručuje určité bezpečí.

Každý fond je zaměřený jinak – jeden nakupuje pouze akcie, jiný jen komodity. Kromě druhu instrumentu se ale mohou fondy zaměřovat i na různá teritoria nebo sektory. Existují například fondy, které investují v rozvojových zemích nebo nakupují jen akcie technologických společností. Pro méně odvážné jsou tu dividendové fondy – jejich cílem je investorovi poskytovat příjem v podobě dividendového výnosu.

Druhy podílových fondů

  • akciový
  • dluhopisový
  • nemovitostní
  • komoditní
  • smíšený

Kromě aktivně řízených fondů – tedy těch, jejichž strategie reaguje na vývoj na trzích, existují i takzvané indexové fondy. Ty jsou charakteristické tím, že jejich skladba kopíruje složení určitého akciového indexu – tedy fond vlastní všechny tituly, které akciový index tvoří, přesně v poměru, ve kterém jsou dané tituly v indexu zastoupené. Pak i vývoj fondu kopíruje vývoj určitého indexu – například technologický index Dow Jones.

Hedgeové fondy – nic pro začátečníky

Hedgeové fondy na rozdíl od těch podílových nepodléhají regulaci – mohou tedy skládat portfolio libovolně a k obchodování využívat i rizikové metody. Investor tak může hodně vydělat, ale riziko ztráty je stejně vysoké. Investovat proto do nich může jen kvalifikovaný investor. Tyto fondy „pro pokročilé“ často využívají pákového efektu – tedy velkou část investice si vypůjčí. Jejich strategií často bývá arbitráž, při které využívají časově omezené příležitosti na trhu.

Variantou jsou i investice do investičních fondů, které jsou poměrně podobné těm podílovým. Na rozdíl od nich jde ale o akciové společnosti s povolením obchodovat od Komise pro cenné papíry. Investor se v tomto případě stává akcionářem. Jeho peníze ale přecházejí na fond a ten s nimi může libovolně nakládat.

Penzijní fondy

Penzijní fondy na rozdíl od ostatních fondů slouží k jasnému účelu – dlouhodobě shromažďovat a zhodnocovat prostředky na penzi. Investice tu může být zhodnocována pomocí příspěvků od státu, podílů na zisku a daňovými zvýhodněními. Jde o velmi bezpečnou investici s minimálním zhodnocením (okolo 3 procent). Většinou totiž fond investuje do instrumentů, které znamenají minimální riziko. Jde především o státní dluhopisy a termínované vklady. Ani kdyby se fond dostal do problémů, nemůže vůči svým klientům svou ztrátu uplatnit, minimálně vždy získají svůj vklad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...