Praha - Už 16 let se měří sledovanost televizních programů elektronicky. Takzvané peoplemetry má doma zhruba 1 850 domácností a využívá je 4 500 lidí. Jsou mezi nimi zahrnuty všechny skupiny obyvatel - staří, mladí, diváci z velkých měst i z vesnic. Výsledky měření získají televizní společnosti téměř okamžitě a mohou podle nich upravit svůj program.
Peoplemetry už 16 let zjišťují, kdo se dívá na televizi
V Česku se měří sledovanost jednotlivých televizí pomocí peoplemetru od roku 1997, do té doby se zjišťovala pomocí sociologických průzkumů. Prakticky to vypadalo tak, že si lidé do takzvaných deníčků zapisovali, na jaké pořady se dívali.
Tyto dotazníky pak před 17 lety nahradil peoplemetr, nebo také TV metr, krabička se speciálním televizním ovladačem, která umí zjistit, kdo se v domácnosti na televizi právě dívá, jestli je to host a kolik mu je let. Peoplemetry automaticky zaznamenávají přesný čas začátku a konce sledování televize nebo také užívání teletextu, videa nebo DVD přehrávače. Členové sledovaných domácností dávají peoplemetru jen pomocí dálkového ovladače vědět o své přítomnosti.
Tereza Šimečková, ředitelka agentury Mediaresearch:
„Potřebujeme, aby byl vzorek domácností reprezentativní. Největší odměnou je pro lidi dobrý pocit, že pomohou vymyslet televizím, na co se chtějí dívat. Katalog odměn podle toho, jak dlouho se výzkumu účastní. Měření televize je pořád důležité. Je to fenomén, který sledují masy, i když se to tříští - jsou tu sociální sítě, internet. Televize ale je klíčové médium.“
David Menšík, obchodní ředitel mediální agentury GroupM:
„Výrazně se za posledních deset let snížila dominance televize jako takové i kanálů. Média investují do internetových aktivit, z hlediska reklamních výnosů se to ale nedaří vracet.“
Televizor s peoplemetrem
V Česku má doma peoplemetr přes 4 tisíce lidí. Za posledních deset let se s peoplemetrem ve své domácnosti setkal přibližně každý devítistý obyvatel České republiky. Peoplemetry má doma vybraný vzorek domácností, které svým složením a chováním reprezentují celou českou populaci. Účast ve výzkumu je dobrovolná, zároveň se k ní ale nelze přihlásit, aby se do výzkumu nehlásili lidé, kteří by chtěli ovlivňovat výsledky měření.
- „Jsou tam zastoupeny skupiny obyvatel jak podle věku, to znamená staří, mladí, podle vzdělání, podle dalších kritérií, jako je třeba regionalita nebo velikost místa bydliště,“ řekl ředitel obchodního rozvoje společnosti Mediaresearch Tomáš Bičík.
Informace o sledovaném programu a jeho divácích odesílají peoplemetry z domácností automaticky po GSM síti, tedy stejnou cestou, kudy putují esemesky z mobilů. Data se ukládají v databázi společnosti Mediaresearch, která je statisticky zpracovává. Výsledkem peoplemetrového měření jsou informace o sledovanosti jednotlivých televizních stanic a pořadů a také o tom, jaký typ diváka se kdy a na co díval.
Ilustrační foto
Informace o sledovanosti využívají samotné televizní stanice, aby věděly, jak byl ten který pořad úspěšný, nebo pro plánování toho, kdy mají jaký program vysílat. „Je to důležité pro to, aby televize dokázaly ten program pro diváky dobře připravit. Sladit, nakoupit, případně natočit kvalitní pořady, aby měly detailní přehled o tom, kdo se na co dívá, jaký pořad je v oblibě, jaký není a hlavně pro jaké cílové skupiny diváků ty pořady jsou nejatraktivnější,“ řekl Bičík.
- „Určitě nás zajímá, kdo se na Českou televizi dívá. Ale není to tak, že bychom se za sledovaností prioritně honili. Je to tak, že se snažíme přinášet divákům něco navíc a to je právě ta kvalita, kterou chceme pomocí sledovanosti měřit,“ řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Peoplemetry už 16 let zjišťují, kdo se dívá na televizi (zdroj: ČT24)