Praha – Češi si už dvacet let ukládají peníze na stáří do penzijních fondů podporovaných státem. Za celou dobu svého působení připsaly fondy klientům 41 miliard korun, což představuje průměrné roční zhodnocení 4,17 %. Výnosy z penzijních fondů tak zhruba pokryly inflaci. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je zapojeno přes 70 % práceschopné populace.
Penzijní připojištění existuje v Česku 20 let. Jeho výnos sotva pokryl inflaci
Za dvě dekády převedli účastníci do penzijních fondů 301 miliard korun, vyplaceno jim bylo 195 miliard. Stát účastníkům poslal na příspěvcích 67 miliard korun, dalších 65 miliard přidali zaměstnavatelé. Statistiky zveřejnila Asociace penzijních společností u příležitosti dvaceti let existence penzijního připojištění v ČR.
Počet účastníků penzijního připojištění na konci srpna klesl na 4,85 milionu. Vrcholu dosáhl před dvěma lety, kdy spořilo 5,12 milionu lidí. Typickým účastníkem penzijního připojištění je podle údajů asociace žena ve věku 49 let, která spoří 6,6 roku. Její průměrná měsíční úložka činí 623 koruny.
Většinu účastníků v tzv. třetím pilíři tvoří klienti transformovaných fondů, do nichž už nelze vstoupit (smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012). Od ledna 2013 mohou lidé uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření v účastnických fondech. Nárůst počtu klientů účastnických fondů ale zatím nedokázal kompenzovat přirozený úbytek střadatelů v transformovaných fondech.
„Současná politická reprezentace, která se rozhodla zrušit druhý pilíř, by měla občanům sdělit, jaké změny udělá ve třetím pilíři,“ vyzval prezident asociace Vladimír Bezděk.
GALERIE
videogallery_472828
Akcie by vydělaly víc, fondy ale dávají jistotu
Co na penzijní připojištění říkají finanční experti? „Roční výnos kolem 4 % je zajímavější zhodnocení, než jaké nabídly bankovní vklady. Na druhé straně akciový index MSCI World přinesl ve stejném období výnos 7,6 % ročně. Investoři s dlouhým investičním horizontem by měli volit dynamické strategie,“ myslí si analytik poradenské firmy Partners Martin Tománek.
V letech 1994 až 2013 byla průměrná roční míra inflace asi 4,3 %. „Výnosy penzijních fondů jen tak tak držely krok s inflací,“ dodal Tománek. Jak podotkl šéfredaktor serveru Penízenavíc.cz Petr Rozkošný, výnosy očištěné o inflaci ukazují „krutou pravdu“, že tento produkt drží nad vodou státní příspěvky.
Státní příspěvek k penzijnímu spoření
(měsíční platba / státní příspěvek)
- méně než 300 Kč / bez státního příspěvku
- 300 Kč / 90 Kč
- 500 Kč / 130 Kč
- 800 Kč / 190 Kč
- 1 000 Kč a více / 230 Kč
Analytik Broker Consulting Jan Šimek naopak zdůraznil, že penzijní fondy mohou díky své konzervativní investiční strategii garantovat, že nominálně nedojde ke ztrátě. Podle něj se Češi díky této jistotě naučili pravidelně odkládat peníze na stáří.
Lidé ve středním věku by měli podle odborníků odkládat alespoň tisícovku, aby získali nejvyšší příspěvek. Ti, kterým do důchodu chybí deset let a méně, už by se měli snažit uspořit co nejvíc – v případě penzijního připojištění alespoň 2 000 korun. Penzijní připojištění nicméně není jedinou formou zajištění na stáří. Doporučuje se třeba investovat do bydlení nebo vlastních dětí.
Přesto se najdou i lidé, kteří si na důchod nespoří. Téměř polovině z nich to nedovoluje jejich finanční situace. Dalších 26 % respondentů v průzkumu Asociace penzijních společností uvedlo, že svou budoucnost neřeší. Více než čtvrtina dotazovaných se pak obává, že by o své úspory přišla. „Já jsem se obával, že to číslo bude ještě mnohem větší. A to proto, že Češi jako národ jsou poměrně skeptičtí a nevěří v dlouhodobé věci,“ poznamenal Bezděk.
Proč se lidé nezabezpečují na stáří