Penta a E-Invest: Cupkova rozhodnutí ženou Sazku do nejistoty

Praha - Investiční skupina Penta a skupina E-Invest dnes odpoledne prostřednictvím společnosti Gladiolus podaly odvolání proti prohlášení konkurzu na loterijní společnost Sazka. Jsou přesvědčené, že konkurz byl prohlášen v rozporu s insolvenčním zákonem, a věří, že Vrchní soud v Praze odvolání vyhoví. Proti uvalení konkurzu na Sazku se odvolal již minulý týden předseda jejího představenstva Aleš Hušák. Sazka je v konkurzu od konce května. Konkurz hrozí i Bestsportu, který provozuje O2 arenu, jež dostala Sazku do finančních problémů.

Penta a E-Invest zároveň vyzvaly insolvenčního správce Josefa Cupku, aby se do rozhodnutí vrchního soudu zdržel všech nezvratných a zásadních kroků při spravování konkurzní podstaty. „Je zřejmé, že dosavadní kroky Josefa Cupky vrhají nejen Sazku, ale zejména sázející do ještě větší míry nejistoty, a to zejména v případě, že vrchní soud odvolání vyhoví,“ uvedly společnosti.

Obě firmy tvrdí, že odvolání se opírá o celou řadu zjevných porušení insolvenčního zákona. Za nejzásadnější označily to, že na přezkumném jednání 26. května došlo k údajně cílenému a nevyváženému výběru pohledávek, což zásadně ovlivnilo hlasovací kvorum na schůzi věřitelů. „V důsledku toho došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Sazky konkurzem,“ upozornila Penta a E-Invest.

Pentě se také nelíbí nepřezkoumání pohledávky Bestsportu a údajně chybný způsob hlasování věřitelů. Společnosti Bestsport, která je ovládána Sazkou a provozuje pražskou halu O2 arena, soud na schůzi věřitelů před prohlášením konkurzu na Sazku nepřiznal právo hlasovat. Bestsport přihlásil pohledávku za šest miliard korun, která nebyla přezkoumána. Penta je přesvědčena, že konkurzní správce Cupka řídil přezkum pohledávek a insolvenční proces ve prospěch společností PPF a KKCG, které jsou největšími věřiteli Sazky.

Penta a E-Invest usilovaly o uzavření strategického partnerství se Sazkou a slibovaly jí peníze, které by ji dostaly z finančních problémů. Ve své poslední nabídce, kterou Cupkovi předložili, nabízeli za veškerá aktiva loterijní firmy 3,5 miliardy korun. Věřitelský výbor ale nakonec vybral konkurenční nabídku společnosti Moranda, kterou ovládá skupina PPF. Moranda zatím poskytla Sazce 200milionový úvěr na zajištění chodu loterijní firmy a vyplácení výher.

Sazka se do insolvence a následně do konkurzu dostala kvůli problémům se splácením výstavby pražské haly O2 arena. Špatná finanční situace Sazky nahrává její konkurenci. Urychlit spuštění své loterie se rozhodla Fortuna. Lidé si v ní budou moci poprvé vsadit 18. července. Licenci na provozování číselných loterií už získaly také Synot Tip a Chance.

Skončí v konkurzu i provozovatel O2 areny?

Na tenkém ledě se pohybuje také sestreská společnost Sazky Bestsport, která provozuje O2 arenu. Insolvenční správkyně společnosti Bestsport Daniela Urbanová uznala 62 pohledávek za celkem 18,55 miliardy korun. Bestsport podal sám na sebe insolvenční návrh koncem března, a to právě kvůli špatné finanční situaci Sazky.

O tom, zda Bestsport skončí v reorganizaci, nebo jako sesterská loterijní společnost v konkurzu, se rozhodne na schůzi věřitelů svolané na 28. června. Mezi členy prozatímního věřitelského výboru Bestsportu je i Sazka. Ve výboru zasednou i společnosti A & CE Auditoři a znalci Praha, KKCG Structured Finance, NLB Factoring a The Bank of New York Mellon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 11 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 21 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...