Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu zrychlil na 2,4 procenta z dubnových dvou procent. Rostly hlavně ceny potravin, zdražování pohonných hmot zpomalilo, oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace se tak nadále držela nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky (ČNB) a údaje podle analytiků naznačují, že tomu tak zůstane i nadále. Spolu s tím čekají většinou zvýšení sazeb ČNB již ve druhé polovině roku.
Meziroční inflace zrychlila. Oproti dubnu například pečivo zdražilo o 9,5 procenta, u masa o 5,6 procenta, u mléka o 5,2 procenta a u sýrů o 14,3 procenta. Zpomalení růstu zaznamenali statistici u pohonných hmot z 12,6 procenta v dubnu na 7,8 procenta.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v květnu stouply o 0,2 procenta. Podle statistiků stálo za růstem zejména zvýšení cen ovoce o 2,5 procenta, vepřového masa o 2,6 procenta, pečiva a obilovin o 0,8 procenta a nealkoholických nápojů o 0,9 procenta. Oproti loňskému květnu stouply třeba ceny vajec o 17,5 procenta, másla o 16,4 procenta nebo cukru o 19,6 procenta. Klesly naopak ceny pohonných hmot, a to o 1,1 procenta a ceny tepla a teplé vody o 2,3 procenta.
Analytici očekávali podstatně mírnější meziroční růst inflace, jen na zhruba 2,1 procenta. Podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela se bude inflace i ve zbytku roku držet nad dvěma procenty. „Starat se o to bude jádrová inflace a podporovat by ji měl nárůst mezd a zvyšující se kupní síla spotřebitelů,“ sdělil.
V celé Evropě inflace na jaře klesla
Napříč střední Evropou je patrný trend, kdy celková inflace v průběhu letošního jara klesla ze svých novoročních maxim, avšak jádrová inflace (inflace očištěná o různé vlivy, třeba sezonní, daňové, různá administrativní opatření) se postupně zvyšuje, upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Platí to podle něho jak o české ekonomice, tak o Maďarsku či Polsku, kdy na jádrové inflaci se projevuje růst domácí poptávky a obecně vysoké využití kapacit v dané ekonomice, zejména pak na trhu práce. Jednotlivé centrální banky pak celou situaci interpretují rozdílně, přičemž vliv zde má jak úroveň inflačního cíle, tak obecně nastavení měnové politiky té které centrální banky.
Maďarsko i Polsko mají vyšší inflační cíl, než je tomu v Česku, a také měnově-politické úrokové sazby jsou tam na vyšší úrovni. „Ani Maďarská MNB, ani polská NBP proto neuvažují o zvýšení svých úroků, ale pro letošní rok chtějí stabilitu a obě centrální banky naznačují možnost neměnných úrokových sazeb i pro rok 2018,“ říká Jáč.
Oproti tomu prognóza ČNB předpokládá zvýšení úroků již v letošním třetím čtvrtletí. Úroky ČNB jsou blízko nule, tedy mnohem níže než v Maďarsku či Polsku, a také dvouprocentní inflační cíl ČNB je nižší, než je tomu v případě maďarské centrální banky (3 procenta) či v Polsku (2,5 procenta).
ČNB má do značné míry volné ruce, její vlastní prognóza argumentuje ve prospěch růstu úroků v letošním druhém pololetí. „Vývoj inflace napříč Evropou, implikace pro měnovou politiku v eurozóně a taktéž vývoj kurzu koruny naopak naznačují, že ČNB nemusí se zvýšením svých úroků spěchat. Zvýšení úroků ke konci letošního roku tak nemůže být vyloučeno, osobně ale vnímám řadu argumentů pro stabilitu úroků ČNB v roce letošním a jejich první zvýšení až v průběhu jara roku 2018,“ dodává Jáč.
Většina analytiků očekává zvýšení úrokových sazeb ještě letos
Naopak analytici Komerční banky očekávají, že by ČNB mohla přistoupit ke zvedání úrokových sazeb ještě letos. „Kurz koruny proti euru na zveřejnění dnešních statistik reagoval posílením na svou nejsilnější hodnotu od konce kurzového závazku, když se dostal dokonce pod hladinu 26,20 CZK/EUR. Aktuální statistiky tak podporují náš výhled, že ČNB bude zvedat úrokové sazby ještě letos. Naše prognóza ukazuje, že centrální banka by k tomuto kroku měla přikročit na svém listopadovém zasedání,“ konstatuje analytik týmu Ekonomický a strategický výzkum Komerční banky.
„Silnější koruna zatím růst cen viditelně nebrzdí. I v dalších měsících bude inflace nad inflačním cílem centrální banky. Ve druhé polovině roku začne centrální banka diskutovat zvýšení úrokových sazeb. První zvýšení sazeb po téměř deseti letech lze tedy čekat nejspíše v listopadu,“ odhaduje hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
Průměrná míra inflace za celý letošní rok by tak měla být podle analytičky Raiffeisenbank Moniky Junicke s ohledem na růst ekonomiky a mezd zhruba 2,3 procenta, a to při průměrném kurzu koruny 26,50 Kč/EUR. „Přestože je květnová inflace pod prognózou ČNB, v případě, že koruna bude v příštích měsících posilovat jen mírně, je možné, že k zvýšení úrokových sazeb dojde již během letošního roku,“ uvedla.
Rostoucí úroky nejsou bez rizika
Zvyšování úrokových sazeb s sebou však přináší i rizika. Problémem je zejména trh nemovitostí. Ceny nemovitostí jsou už vysoko, což se odráží i v nájmech. Podle aktuálně zveřejněných dat rostou nájmy meziročně o 2,7 procent. „Zvýšení úrokových sazeb může ovlivnit lidi splácející hypotéky do té míry, že je nebudou schopni splácet, což způsobí problémy bankovnímu sektoru. Podobné problémy už nejednou způsobily ve světě hypoteční krizi,“ říká hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
ČNB proto už přijala opatření, že tlačí na snižování výše hypotéky v poměru k ceně nemovitosti. Bohužel zatím to vede k přesně opačnému jevu, než bylo zamýšleno. Místo toho, aby lidé měli menší úvěr, vezmou si jiný druh úvěru, než je hypotéka. Ten je ovšem úročen ještě nejpříznivěji, čímž podle mě pro bankovní sektor rizika rostou, místo aby klesala, jak ČNB zamýšlela. „Čekám proto další a ještě horší regulaci,“ dodává Pikora.
