Karlsruhe/Berlín – Evropský stabilizační mechanismus a fiskální pakt neodporují německé ústavě. Podle očekávání o tom rozhodl německý Ústavní soud. Definitivně tak zamítl všechny stížnosti kritiků. Německo je největším přispěvatelem do fondu ESM, poskytlo garance ve výši 190 miliard eur (5,2 bilionu korun). To je více než čtvrtina celkového objemu.
Oba nástroje napadla u německého ústavního soudu různorodá skupina kritiků, mezi nimiž byli poslanec vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Peter Gauweiler, skupina poslanců postkomunistické Levice a někteří profesoři ekonomie. Podle stížností, kterých se sešlo přes 37 000, ESM i fiskální pakt omezují ústavou zaručené právo německého Spolkového sněmu rozhodovat o využití veřejných prostředků tamních daňových poplatníků.
Ústavní soud všechny tyto námitky odmítl. Podle jeho předsedy Andrease Vosskuhla nejsou práva Spolkového sněmu nijak krácena. „Přestože vznikají nové povinnosti, zůstává autonomie německého Spolkového sněmu při rozhodování o rozpočtu zachována,“ prohlásil.
„Rozsudek německého ústavního soudu je dobrý. Posiluje ESM, posiluje záchrannou politiku spolkové vlády a zároveň posiluje demokratickou kontrolu ESM prostřednictvím Spolkového sněmu,“ zhodnotil verdikt ředitel berlínského Institutu Jacquese Delorse Henrik Enderlein.
Přečtěte si analýzu Pět set miliard eur na záchranu eura – moc, nebo pomoc?, ve které svůj pohled na výhody a nevýhody ESM nabídli ekonomové Pavel Sobíšek a Markéta Šichtařová.
Také konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové rozhodnutí uvítala. „Přináší právní jistotu a posiluje i důvěru v měnovou unii,“ řekl stranický expert na otázky spolkového rozpočtu Norbert Barthle.
Naopak euroskeptická Alternativa pro Německo vnímá ESM jako nástroj, který zemi poškozuje. „Bez ohledu na to, jak dnes ústavní soud rozhodl, je ESM celkově špatný a odporuje zdravému rozumu každého ekonoma,“ konstatoval šéf platformy Bernd Lucke. „Tím, že nadále trvají na ESM, etablované strany jednoznačně porušily své volební sliby, že už nebudou platit žádné další dluhy ostatních členských států,“ dodal Lucke.
Na fugování trhů to nebude mít žádný vliv
Dnešní rozhodnutí soudu experti očekávali. Už na podzim 2012 totiž tentýž soud odmítl vydat předběžné opatření, které by zabránilo německé vládě přijmout prováděcí zákony pro spuštění fondu. Stanovil však podmínku, že se německé garance v ESM nesmí zvyšovat, pokud s tím nebudou poslanci souhlasit.
„Já bych řekl, že dopady na fungování finančních trhů budou nulové,“ zhodnotil verdikt analytik České spořitelny Jan Jedlička. Výše německých garancí podle něj odpovídá významu ekonomiky v celoevropském kontextu. „Jelikož je Německo největším státem Evropské měnové unie, poskytlo i největší částku. V relativním vyjádření je to nějakých 27 procent,“ vysvětlil Jedlička, podle kterého mají Němci odpovídající podíl na rozhodování.
ESM od začátku svého fungování na podzim 2012 pomohl pouze Kypru (9 mld. eur) a španělským bankám (41,3 mld. eur). Zbývá v něm tedy několik set miliard euro.
Země, které o pomoc ze stabilizačního mechanismu žádají, se musí zaručit, že si ve financích udělají pořádek. Do své legislativy proto musí zapracovat pravidla vyplývající z fiskálního paktu, například tzv. dluhovou brzdu.
„Požadavky spojené s půjčkou jsou někdy doprovázeny žádostmi o reformu pracovního trhu, dodatečnou privatizaci a další potřebné strukturální změny. Cílem je, aby ten stát spořil a do budoucna byl schopen splácet půjčky,“ upřesnil Jedlička. Rozhodnutí soudu v Karlsruhe považuje za precedens pro další členy eurozóny. „Jsem přesvědčen, že ústavní soudy v ostatních státech EU – byť jsou nezávislé – by rozhodly podobně,“ uzavřel ekonom.
CO JE TO EVROPSKÝ STABILIZAČNÍ MECHANISMUS?
- Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je jedním z nástrojů, které mají zemím eurozóny pomoci překonat ekonomickou krizi. Jeho vznik dohodli evropští lídři v roce 2010.
- ESM může postižené zemi pomáhat například půjčkami, nakupováním dluhopisů za nižší úrok, než jakého by dosáhly na mezinárodních trzích, či poskytnutím zdrojů na sanaci problémových bank.
- ESM je mezivládní organizací zřízenou podle mezinárodního práva se sídlem v Lucemburku. Ředitelem je Němec Klaus Regling. Předsedou Rady guvernérů je nizozemský ministr financí a šéf skupiny evropských ministrů financí Jeroen Dijsselbloem.
- Aby mohl být fond spuštěn, musely jej ratifikovat státy reprezentující alespoň 90 procent vloženého kapitálu. Mechanismus funguje od 8. října 2012 na základě dodatku k lisabonské smlouvě, který vstoupil v platnost 27. září 2012.
- Rozhodování v ESM probíhá na základě váhy jednotlivých přispěvatelů. Nejvíce (27,1 procenta) přispívá Německo, dále Francie (20,3 procenta) a Itálie (17,9 procenta).
- Fond disponuje základním kapitálem 700 miliard eur (19,2 bilionu korun). Z toho 80 miliard tvoří vklady jednotlivých členských zemí eurozóny. Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby.
- Podmínkou udělení finanční pomoci je, aby žadatelská země ratifikovala fiskální pakt, podle něhož musí do svého práva zakotvit pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů.
