Německé banky dostanou největší podporu v poválečných dějinách země

Berlín - Špičky německé vládní koalice se dnes dohodly na základních rysech preventivního záchranného plánu pro německé banky. Celkově pošle největší evropská ekonomika do svého bankovního sektoru 500 miliard eur. Náklady neponese pouze stát jako celek, budou se na nich podílet i jednotlivé spolkové země.

Zatímco původní návrh hovořil o podpoře ve výši 470 miliard eur, nakonec dostane německý bankovní sektor o 30 miliard více. 400 miliard z celkové částky dá Německo do bankovních záruk, 80 miliard je určeno na refinancování kapitálu bank. Zbývajících 20 miliard eur bude sloužit k zajištění fondu stabilizace finančních trhů, přes který peníze do sektoru přitečou. 

Německé bankovní domy ale nemohou podobně jako jejich britské sestry počítat s tím, že peníze od státu dostanou zadarmo. Pokud budou chtít pomoc získat, musí počítat se zásahy do své činnosti. „Všude tam, kde něco podnikneme, změníme odměňovací systém vedení,“ prohlásil šéf vládní CDU Volker Kauder.

Náklady na pomoc německým bankám neponese pouze státní rozpočet, budou se na něm podílet i jednotlivé spolkové země. „Měly by převzít 35 procent nákladů,“ prozradil generální sekretář CDU Ronald Pofalla.

Záchranný balíček by měly projednat obě komory německého parlamentu ve zrychleném řízení ještě tento týden. Pokud ho schválí, budou mít banky možnost čerpat podporu, kterou nabízí až do konce roku 2009.

Rozhodování o záchranném balíčku nebylo pro německé vládní špičky jednoduché. Celková suma totiž dosáhne zhruba výše ročního státního rozpočtu Spolkové republiky Německo, navíc se kvůli němu musí země vzdát svého cíle mít do roku 2011 vyrovnaný státní rozpočet.

S podobnou injekcí bankovnímu sektoru jako Německo již dnes přišla také britská vláda a další na sebe podle odborníků nanechají dlouho čekat. Jedním ze žhavých kandidátů na záchranný balíček jsou prý italské banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...