Nečas: Bez migrantů to do budoucna nepůjde

Praha - Přestože Evropa se bude muset v nejbližší době vypořádávat s vysokou nezaměstnaností, která začíná být stále zřejmějším důsledkem ekonomické krize, neměla by EU zapomínat na to, že v budoucnu bude řešit problém přesně opačný. Kvůli pokračujícímu stárnutí obyvatel se Česká republika i další členské státy do budoucna neobejdou bez pracovníků z třetích zemí. Shodli se na tom dnes na konferenci českého předsednictví k otázkám zaměstnanosti ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) a eurokomisař pro sociální otázky Vladimír Špidla.

Česko v uplynulých letech zažívalo skutečný příliv zahraničních pracovníků. Zatímco na začátku 90. let jich v ČR pracovaly desetitisíce, loni už to bylo asi 350 tisíc legálních pracovníků. Podle Nečase bude do budoucna jejich počet i přes současné ekonomické problémy růst. Na trhu práce se už totiž začal projevovat odchod silnějších poválečných ročníků do důchodu. Střídat je začínají mnohem slabší ročníky narozené v 80. a 90. letech. Některé obory tak už nedostatek lidí velmi silně pociťují.

„Jenom ve věkové kategorii 25 až 64 let, což obsahuje drtivou většinu ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR, ubude do roku 2015 150 tisíc osob a do roku 2030 dokonce 750 tisíc,“ upozorňuje ministr. Podle něj se tak Česko bez přílivu zahraničních migrantů neobejde.

Migranti pomohli ekonomice

Spolu se zhoršením ekonomických podmínek se právě zahraniční pracovníci stali prvními, kterým zaměstnavatelé rozdali výpovědi. Nečas ale varuje před tím, aby se na tyto lidi nahlíželo jako na viníky krize. „Na příkladu ČR lze dokumentovat, že migranti, kteří přišli na český trh práce, přinesli jednoznačně prospěch české ekonomice,“ zdůraznil ministr, jedním hlasem však dodává, že důležitá je migrace za prací a nikoli za sociálními dávkami.

Český eurokomisař Vladimír Špidla v souvislosti s tím odkazuje na čerstvou studii Světové banky, která ukázala, že rodiny migrantů odvádí do státní kasy v průměru více daní než běžné rodiny. To je podle něj důkazem, že migranti do evropských zemí přicházejí skutečně pracovat.

Špidla: EU dělá kroky ke společné migrační politice

Vznik Schengenského prostoru vidí Špidla jako jeden z prvních kroků, které ve výsledku povedou ke vzniku jednotné migrační politiky EU. Oba politici se pak shodují na tom, že je třeba klást větší důraz na integraci migrantů do většinové společnosti. To by mělo zabránit sociálním nepokojům, které dříve otřásaly například předměstím Paříže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 12 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 17 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...