Nasdaq klesl o pět procent, Nikkei na pětiměsíčním minimu

New York – Americké akcie pokračují v propadu stejně jako v minulých dnech a postihují je další velké ztráty. Nejvýznamnější indexy odepsaly přes čtyři procenta, zatímco index technologického trhu Nasdaq dokonce přes pět procent. Zaznamenal tak největší propad od ledna 2009. Na propad na amerických burzách navázaly také japonské akcie. Investoři neskrývají obavy z citelného zpomalení ekonomiky, které by podle nich mohlo ještě více zkomplikovat již nyní dost složitou situaci zadlužených zemí eurozóny.

Dow Jonesův index uzavřel den propadem o 4,31 procenta, když odepsal 512,76 bodu a skončil na hodnotě 11 383,68 bodu. Propad tak hluboko zažil index naposledy v říjnu 2008 v návaznosti na pád banky Lehman Brothers. Širší index S&P 500 propadl na 1200,07 bodu, když odepsal 4,78 procenta, zatímco Nasdaq Composite odepsal celých 5,08 procenta a propadl se na 2556,39 bodu.

Manažer investiční společnosti Wedbush Morgan Stephen Massocca:

„Dluhové problémy v Evropě, hlavně růst výnosů italských a španělských státních dluhopisů, investory nutí hromadit hotovost.“

Na propady v Evropě a ve Spojených státech navázaly také japonské akcie. Hlavní index Nikkei 225 odepsal 359,30 bodu a obchodní den uzavřel propadem o 3,72 procenta na hodnotě 9299,88 bodu. Ocitl se tak nejníže za posledních asi pět měsíců. Širší index Topix odepsal 3,1 procenta na 800,96 bodu. Pod výprodejovým tlakem jsou i další asijské trhy. Hlavní index burzy na Tchaj-wanu odepsal 5,6 procenta a skončil téměř na ročním minimu 7853,13 bodu, burza v Soulu spadla o 3,7.

Analytici nedoporučují s nákupem akcií spěchat. Na druhou stranu se shodují, že i kdyby se americká ekonomika propadla znovu do recese, nemusí to vyvolat opakování událostí roku 2008, kdy prudce padaly akcie po celém světě.

Trhy dosáhly svého letošního maxima v květnu. Od té doby už ztratil Dow Jonesův index více než tisíc bodů. Index S&P 500 je na tom podobně, když odepsal přes deset procent a nyní se nachází ve fázi korekce.

Pokles přitom až na malé výjimky provází akcie už více než týden. Zvedá se naopak takzvaný indikátor strachu zvaný odborně index volatility VIX. Ten ukazuje, nakolik se investoři zajišťují proti dalšímu propadu nákupem opčních kontraktů. Indikátor během čtvrtka vystoupil o více než třicet pět procent na 31,66 bodu, což je od loňského června nejvyšší hodnota.

Z nervozity těží švýcarský frank

Ani devizové trhy nezůstávají v klidu. Prudce oslabil například kurz japonského jenu důsledkem intervence tamních úřadů. Vstupem na trh se snaží zastavit vytrvalý růst kurzu zejména vůči dolaru. Analytici však vzhledem ke stavu globální ekonomiky nepředpokládají, že by měla mít intervence dlouhodobý efekt. Euro rovněž oslabilo v reakci na nejasné komentáře prezidenta Evropské centrální banky (ECB).

Situace na burzách dělá vrásky i evropským špičkám

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude dnes jednat o situaci na finančních trzích s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a španělským premiérem Josém Zapaterem. Všichni tři už přitom ve čtvrtek hovořili s prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Jeanem-Claudem Trichetem.

Japonská intervence představovala prodeje zhruba bilion jenů (okolo 215 miliard Kč). Díky tomu posunuli kurz dolaru k jenu asi o čtyři procenta vzhůru nad 80 JPY/USD. Japonská měna se přitom ještě v pondělí pohybovala okolo hodnoty 76 jenů, čímž se velmi blížila rekordu.

Také švýcarská centrální banka zasáhla ve středu proti silné měně snížením základních úroků na nulu. Po výprodeji na burzách si ale investoři švýcarskou měnu oblíbili ještě víc a volné peníze přesouvají právě do ní. „Frank nikdo nekupuje kvůli úrokům. Všichni ho kupují, protože mu věří. Frank od začátku roku posílil o 11 procent k euru a o 17 procent k dolaru. A pokud bude pokračovat strach z recese, posílí ještě více,“ podotkl hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. K euru je frank na novém rekordu, k dolaru se rekordu těsně přiblížil.

Dolar se k jenu prodával v závěru obchodování v kurzu 78,83 JPY, čímž se denní zisk zmírnil na 2,3 procenta. Naopak euro vůči jenu zpevnilo o jedno procento na 111 43 JPY a vůči dolaru odepsalo 1,3 procenta na 1,4137 USD. ECB ponechala dnešní den úrokovou sazbu na 1,5 procenta a plánuje nakupovat dluhopisy Irska a Portugalska, zatímco dluhopisy italské a španělské ponechává bez povšimnutí, ačkoliv trhy útočí nyní právě na tyto země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...