Praha - Republiková rada Sdružení nájemníků ČR vyzvala vládu, aby zvážila vyhlášení cenového moratoria na nájemné do přijetí nové zákonné úpravy určování výše nájmů. Důvodem je neustále rostoucí podíl nákladů na bydlení na celkových výdajích domácností. Sdružení nájemníků po kabinetu požaduje také důslednější regulaci služeb spojených s užíváním bytu.
Nájemníci vyzvali vládu ke zmrazení nájemného
Ministerstvu pro místní rozvoj, do jehož kompetence otázka regulace nájemného spadá, se výzva nájemníků nezamlouvá. V případě zmrazení nájmů je to proto, že tzv. cenové moratorium lze podle zákona o cenách vyhlásit pouze v případě, že je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace. „Taková situace zatím v České republice nenastala. Cenové moratorium je nástrojem cenové politiky nikoliv nástrojem sociálním,“ reagoval na výzvu mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer.
Podobný problém je i s regulovanými cenami služeb spojených s bydlením, mezi něž patří například vodné a stočné. V případě tepla a teplé vody, které jsou nejdražšími službami, se ministerstvo pro místní rozvoj opírá o nařízení vlády z roku 2001. To prý splňuje ústavně očekávaný požadavek na spravedlivou, odborně zdůvodněnou a kontrolovatelnou úhradu.
Rostoucí náklady na bydlení podle Sdružení nájemníků nejvíce ohrožují seniory, mladé rodiny, zdravotně postižené a osamělé osoby s nízkými příjmy. Před nedávnem předseda sdružení a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček varoval, že potíže s placením nájemného může mít v současnosti až 171 tisíc domácností.
Číslo ale vzápětí zpochybnilo ministerstvo pro místní rozvoj, které má bytovou politiku na starosti. Údaje Sdružení nájemníků jsou prý pouhé odhady, které se nezakládají na exaktních výpočtech. Podobná tvrzení prý navíc můžou vyvolat neopodstatněné reakce obyvatel.
Ministerstvo chce tíživou situaci lidí v oblasti bydlení pomoci řešit prostřednictvím podpory výstavby sociálních nájemních bytů. Za ideálních rozpočtových podmínek by jich do tří let mohlo vzniknout až osm tisíc. Střechu nad hlavou by v nich měli najít hlavně sociálně slabší domácnosti, lidé se sníženou soběstačností a senioři starší 75 let.
