Na program nákupu dluhopisů podal stížnost německý poslanec

Berlín - Peter Gauweler, člen německého parlamentu za vládní stranu kancléřky Angely Merkelové a odpůrce záchranného fondu eurozóny, podal k německému ústavnímu soudu stížnost na program nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou. Chce tak oddálit rozhodnutí soudu o tom, zda Německo bude moci dokončit ratifikaci trvalého evropského záchranného fondu ESM a fiskálního paktu Evropské unie. Rozhodnutí má padnout 12. září.

Gauweler patří mezi poslance, kteří podali u ústavního soudu stížnost vůči evropskému záchrannému fondu ESM. V nové stížnosti Gauweiler žádá, aby soud zablokoval vznik ESM, dokud ECB nezmění rozhodnutí z minulého týdne, že bude nakupovat dluhopisy zemí, které požádají o pomoc ze záchranného fondu eurozóny. Podle něj rozhodnutí ECB mění základy pohledu na ESM a soud by měl odložit své rozhodnutí.

Německý parlament přijal zákony schvalující oba protikrizové nástroje 29. června, prezident Joachim Gauck je ale na žádost ústavního soudu nepodepsal, dokud se k nim soud nevyjádří.

Na verdikt soudu se netrpělivě čeká, protože bez připojení Německa nemůže ESM začít fungovat. Právní experti oslovení agenturou Reuters očekávají, že soud odmítne snahu zablokovat vznik ESM. Někteří se však domnívají, že soud spojí se schválením vzniku ESM rozsáhlé podmínky.

Mario Draghi
Zdroj: Michael Probst/AP/ČTK

Účast v programu nákupu dluhopisů nemusí vést ke škrtům

V rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici France Inter mezitím člen výkonné rady ECB Benoit Coeuré prohlásil, že země, které požádají o účast v programu nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou, nebudou muset nutně přistoupit k dalším rozpočtovým škrtům, protože některé vlády již v tomto směru podnikly důležité kroky. Rozhodující je, aby se země vrátily k růstu a snížily svůj dluh.

Cílem programu ECB podle něj není přidávat další úsporná opatření na již vzniklou kopu úspor. „Intervence ECB může fungovat pouze tehdy, pokud jsou již země zpátky na cestě k růstu, který jim umožní snížit jejich dluh,“ řekl Coeuré. „To nutně neznamená další úspory. Některé země, jak vím, již podnikly dost kroků správným směrem, takže není nutné na ně klást další požadavky,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 46 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...