Praha - Průměrná mzda v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla meziročně o 609 Kč, což představuje růst o 2,3 procenta. Současně se ale o půl procenta zvýšily ceny zboží, takže reálně mzda rostla jen o 1,8 procenta. Ve výsledku se tak za loňský rok průměrná mzda zvýšila o 608 Kč na 25 686 korun. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce si podle něho polepšila státní správa, ale i zdravotníci nebo průmysl. Dál však platí, že většina lidí na průměrný plat nedosáhne.
Analytici očekávali sice vyšší růst, nicméně i tak jsou čísla podle nich velmi příznivá. „Takové zlepšení je už na příjmech domácností výrazněji vidět, v ročním součtu je to totiž přes sedm tisíc korun. Růst mezd nebrzdila ani inflace, která byla v posledním čtvrtletí velmi mírná. Po dvou letech, kdy inflace srážela jakékoli zvýšení mezd zpět dolů, je to pro běžného spotřebitele velmi dobrá zpráva,“ konstatuje analytik Home Credit Michal Kozub.
Jaké byly odhady
Podle analytiků měla průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku růst nominálně o 2,8 procenta, reálně pak o 2,5 procenta. A za celý rok 2014 pak měla stoupnout o zhruba 2,5 procenta a reálně o 2,2 procenta. Ve srovnání s rokem 2013 průměrná mzda v roce 2014 vzrostla o 558 Kč.
Na druhou stranu je průměrná mzda výrazně ovlivněná extrémními hodnotami. Medián příjmů je znatelně nižší než průměr. Medián na rozdíl od průměrné mzdy ukazuje, kolik činí mzda zaměstnance přesně uprostřed. Polovina lidí tedy bere plat nižší než medián, druhá polovina má plat vyšší. Medián mezd byl přitom 22 847 Kč. To je o více než 4 tisíce méně než průměr. Medián tak lépe ukazuje, jak vypadá běžný příjem spotřebitele.
Nadále také přetrvávají velké rozdíly mezi mediánem mezd u mužů a žen. Zatímco ženy berou typicky 20 tisíc korun hrubého, muži mají o čtyři tisíce více. I tak se ale medián mezd zvedl a to ukazuje, že příjmy spotřebitelů a domácností rostou. Rostou tedy i jejich disponibilní příjmy. „Ve výsledku se to projevuje již několik měsíců na ostatních ukazatelích ekonomiky. Například na rostoucích maloobchodních tržbách nebo na důvěře lidí v ekonomiku, kteří ji dlouhodobě hodnotí kladně,“ říká Kozub. A je potřeba vzít v úvahu také fakt, že v samotném čtvrtém čtvrtletí stojí za růstem průměrné mzdy podle ekonomů především listopadové zvýšení platů státních zaměstnanců o 3,5 procenta.
Státním zaměstnancům v listopadu 2014 vzrostly platy
Platy státních zaměstnanců vzrostly o 3,5 procenta už od listopadu 2014 poté, co kabinet Bohuslava Sobotky odsouhlasil v říjnu jejich nárůst. Polepšili si tak hasiči, policisté, vojáci, učitelé, pracovníci v kultuře nebo úředníci. V průměru se zvedl měsíční příjem státních zaměstnanců o 650 korun, což znamenalo nejvyšší nárůst od posledního plošného zvýšení tarifů v roce 2009.
„Určitě to bylo rozumné, bylo to napravení křivd a druhotně nám to pomůže tím, že se zvedne spotřeba a to se významně promítne v ekonomice,“ prohlásil poslanec Jan Volný (ANO). Podle Václava Votavy (ČSSD) zvyšování mezd umožnil slušný výběr daní a také možnosti rozpočtu.
Proti zvýšení platů ve státní správě byla už na podzim loňského roku opoziční TOP 09. A ze svého postoje neustupuje ani teď. „Já neznám nikoho, kdo by řekl, že by si nezasloužil přidat. Mzdy v rozpočtové sféře by měly respektovat rozpočtové možnosti země. A vláda by díky mzdám neměla zvyšovat strukturální deficit, což bohužel dělá,“ řekl místopředseda strany Miroslav Kalousek.
Co se týče regionů, v rozdělení mezd zde nejsou zásadní rozdíly. Pokud odmyslíme Prahu, která má dlouhodobě vyšší průměrné mzdy, tak mezi jednotlivými regiony není velký rozdíl. Dokonce i Moravskoslezský kraj, který je negativně vnímaný pro vysokou nezaměstnanost, nabízí vyšší výdělky než řada jiných krajů. Průměrná mzda je zde 25 tisíc, ve Zlínském kraji je téměř o tisícikorunu nižší. Nadále ale platí, že Praha s průměrnou mzdou téměř 35 tisíc korun je vysoce nad všemi ostatními kraji. Zaměstnává totiž pracovníky v odvětvích, která jsou charakteristická nadprůměrnou mzdou. Peněžnictví, pojišťovnictví, výroba elektřiny a IT mají v Praze své centrály, kde jsou manažeři, kteří mají nadprůměrné platy, již dříve vysvětlil Filip Fyrbach z GE Money Bank.
Karlovarský kraj zůstává nadále krajem s nejnižší průměrnou mzdou v zemi, přestože v růstu mezd byl za poslední čtvrtletí loňského roku v horní polovině mezi kraji. Procentuálně více rostly mzdy v šesti krajích, nejvíce v Kraji Vysočina, a to o 4,1 procenta. Nejnižší růst mezd byl naopak v Praze, jen o 0,5 procenta. Tamní průměrná mzda ale dosahuje 34 625 korun, tedy o víc než 11 000 korun více než v Karlovarském kraji.
Karlovarský kraj byl ve čtvrtém čtvrtletí ale také jediný mezi kraji, kde meziročně ubylo zaměstnanců, a to o 700. Naopak nejlépe si v tomto ohledu polepšila Praha, která patřila k regionům s největším nárůstem počtu zaměstnanců.
Nejvyšší platy jsou ve finančnictví a bankovnictví. „Tam se pohybujeme někde pod 50-ti tisíci v průměru měsíčně a hned za tím je celý IT sektor. Nejnižší mzdy jsou naopak na nekvalifikovaných pozicích ve výrobě a v maoobchodě. Dosta často jsou méně ohodnocováni i pracovníci v turismu a hotelech,“ uvedla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka Manpower.
Z dlouhodobého výhledu by měly mzdy podle analytiků růst i nadále. Ekonomice se v současnosti daří, a tak by podniky měly být ochotnější přidávat svým zaměstnancům na mzdách. Jak vyplynulo například z průzkumu agentury Ipsos pro Raiffeisenbank, velké firmy letos očekávají ve srovnání s minulým rokem mírný růst zakázek: 43 procent jich věří, že letos jich budou mít více, a 49 procent očekává ve srovnání s loňskem stabilitu.
Zároveň však nelze očekávat, že růst bude výrazný. Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové sice průmyslové podniky rozjely náborové akce, nicméně zvyšování mezd stále není nijak strhující. Nábory ve fabrikách se totiž týkají zejména zaměstnanců na méně kvalifikované práce s nižšími platy. Právě to bude ještě několik následujících čtvrtletí brzdit růst mezd. „V letošním roce počítáme s tím, že by se růst nominálních mezd měl pohybovat zhruba na úrovni loňského roku nebo být jen nepatrně vyšší. Díky tomu, že inflace bude v letošním roce v průměru téměř nulová, nebude se růst reálných mezd příliš lišit od růstu nominálu. V roce 2015 tak počítáme s růstem reálných mezd o 2,4 %,“ říká Šichtařová.
Od ledna letošního roku si platově už opět polepšili hasiči a policisté a dále pak ústavní činitelé, soudci.
Kdo si polepšil od letošního ledna
Od 1. ledna 2015 narostly opět platy policistům a hasičům o dalších 1,5 procenta. Lékaři a ostatní zdravotníci si od stejného data polepšili o 5 procent. Na zvýšení platů si zdravotníci na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců museli počkat kvůli úhradové vyhlášce, prostřednictvím které peníze do zdravotnictví proudí. Ta platí vždy od Nového roku.
O zhruba 3 procenta si od ledna polepší také ústavní činitelé, a to díky narychlo přijatému zákonu (v Kč):
- poslanec + 1 700 na 57 600
- ministr + 3 200 na 109 800
- prezident + 5 500 na 191 800
Ještě výrazněji porostou platy soudcům (v Kč):
- soudce okresního soudu (4 roky praxe) + 5 700
- soudce krajského soudu (9 let praxe) + 8 200
- ústavní soudce + 13 500 na 146 400
- předseda Ústavního soudu + 18 900 na 206 000
Cizinci se k dobrému platu často nedostanou
Únorová čísla úřadu práce ukázala, že mezi žadateli o práci bylo asi 3600 cizinců, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti. To představuje zhruba tři procenta z celkového počtu. Pro cizince je často těžké najít dobře placenou a legální práci. „Firmy využívají švarcsystém, jsou to různé pololegální situace. Samozřejmě ta tendence je, aby zaměstnavatel ušetřil a aby to pro něj bylo levnější. Takže ty výdělky jsou spíše nižší,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Cizinci jsou oproti Čechům na trhu práce mnohem zranitelnější. Zaměstnání je totiž často podmínkou pro jejich povolení k pobytu. Z tohoto důvodu raději pracují za méně peněz, než aby o zaměstnání přišli úplně a museli odjet zpět domů.
