Moody's poslala maďarský rating ke spekulativnímu pásmu

Budapešť – Maďarsko se dostalo do těsné blízkosti spekulativního pásma. Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service mu totiž snížila úvěrové hodnocení o dvě příčky na Baa3. Změna není překvapením, agentura o svém záměru mluvila již dříve. Důvodem je kontroverzní maďarská vládní fiskální strategie. Ta prý vede k obavám z dlouhodobého vývoje veřejných financí.

Maďarská vláda je finančně slabá

Agentura Maďarsku již dříve hrozila snížením ratingu až do spekulativní kategorie, „pokud se vládě nepodaří stabilizovat svou finanční sílu“. A právě ztráta finanční síly vlády je podle Moody's hlavním důvodem degradace úvěrové známky. Maďarské finance se prý totiž snadno dostávají pod tlak zahraničních investorů, u nichž se nyní projevuje averze k vyšším rizikům. Agentura dodala, že ponechává ratingu negativní výhled, takže jej může bez větších příprav opět zhoršit.

Vláda strany Fidesz podle Moody's nesnižuje rozpočtové deficity „udržitelnými konsolidačními opatřeními“ typu dlouhodobých úspor nebo zvýšení daní. Agentuře vadí, že namísto toho spoléhá maďarské vedení do velké míry na dočasná opatření typu zvláštních daní, uvalených na bankovní sektor, telekomunikace, maloobchod a energetiku. Pokud vláda zahájí „udržitelnou konsolidaci“, mohl by se rating Maďarska stabilizovat, nebo dokonce i zvýšit, uvedla Moody's.

Vláda neposlechla, rating šel dolů

Analytik Piotr Kalisz ze Citigroup:

„Zákrok Moody's je v souladu s naším názorem, že rozhodnutí v ekonomické politice Maďarska z poslední doby vyústila ve zrušení střednědobého fiskálního výhledu a v méně předvídatelné podnikatelské prostředí.“

Na Maďarsko už agentura dohlíží od konce července. Do režimu sledování tak zemi přesunula ve stejný den jako konkurenční agentura Standard & Poor's. Agentury tehdy znepokojil spor Budapešti s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií a to, že politika nové vlády Viktora Orbána může vést ke zpomalení poklesu státního dluhu. Moody's varovala Maďarsko již v říjnu. Tehdy uvedla, že pokud vláda po říjnových komunálních volbách nepředloží věrohodný plán konsolidace veřejných financí, snížení známky se země nevyhne.

Kurz forintu po oznámení Moody's klesl vůči euru o téměř jedno procento, analytici však varují, že sražení ratingu do spekulativní kategorie by vyvolalo mnohem prudší pokles, doprovázený výprodejem vládních dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...