Praha - Možná už se vám to také někdy stalo. Objednáte si výrobek, zaplatíte zálohu a domluvíte se na termínu dodání. A pak už jen voláte, chodíte na firmu a stále čekáte. Nakonec se přece jen zboží dočkáte a firma slíbí, že část kupní ceny jako pokutu za pozdní dodání vrátí. Jenže nic takového nesplní. Jak v takových případech postupovat?
Lenka Písecká si v listopadu 2010 objednala u pražského kuchyňského studia KLS kuchyň a zaplatila zálohu padesát tisíc korun. Kuchyň měla být namontována v lednu 2011. Jenže nebyla. „Urgovala jsem je, telefonovala, psala e-maily, chodila na pobočku, všechno marně,“ popsala své zkušenosti paní Písecká. Koncem března jednatel firmy sdělil, že kuchyňská linka je připravena, stačí jen doplatit zbývající část kupní ceny a montáž bude provedena do čtrnácti dnů od platby. A tak zákaznice poslala firmě dalších čtyřicet tisíc. Jenže opět zůstalo pouze u slibů.
„Došla mi trpělivost, a tak jsem společnosti KLS předala odstoupení od smlouvy,“ uvedla Písecká. Ani se jí nedivíme, to už byl totiž květen a paní Písecká stále neměla kde vařit. Jednatel firmy Jiří Kmoch ji ale ujistil, že kuchyň je již vyrobená. Písemně potvrdil, že za opožděnou montáž vrátí dvacet tisíc korun. A jak to dopadlo? Kuchyň byla nakonec namontována, i když čtyři měsíce po dohodnutém termínu. Drobné nedodělky paní Písecká už raději vůbec neřešila. Koneckonců firma měla vrátit dvacet tisíc. Jenže opět zůstalo pouze u slibů.
Soud dal klientce za pravdu, peníze ale stále nemá
Paní Písecká se s tím ale nesmířila a podala k soudu návrh na vydání platebního rozkazu. To bylo v srpnu. Platební rozkaz byl sice vydán, peníze ale dodnes nemá. „Soud platební rozkaz potvrdil, následně ale zamítl můj návrh na vydání nařízení výkonu rozhodnutí, protože platební rozkaz nebyl jednateli firmy doručen,“ popsala Písecká. A právě v tuto chvíli se obrátila na Poradnu portálu ČT24. Jak dál postupovat, totiž netušila.
Nejprve jsme se snažili kontaktovat s žádostí o vyjádření k případu přímo firmu KLS – kuchyňské studio. Internetové stránky vypadají výborně, jen bohužel telefon neexistuje. Mobil sice zvoní, ale nikdo ho nezvedá, pouze nám do sluchátka hraje melodii z Jamese Bonda. A tak jsme se obrátili s žádostí o radu na právníky.
„Paní Písecká nepostupovala správně,“ sdělil po prostudování případu advokát Pavel Nastis. „Než podala návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, měla si nejprve na soudě ověřit, zda je platební rozkaz v právní moci, či nikoli,“ doplnil. Pokud se totiž soudu nepodaří platební rozkaz doručit žalovanému do vlastních rukou, nemůže platební rozkaz nabýt právní moci a soud musí návrh na vydání nařízení výkonu rozhodnutí zamítnout. Jediné, co teď může paní Písecká udělat, je napsat na soud urgenci, aby se snažil platební rozkaz doručit a v případě, že to není možné žádat, aby soud platební rozkaz zrušil a co nejdříve nařídil jednání. Teprve poté, co bude soudní jednání ukončeno vynesením rozsudku a rozsudek nabude právní moci, bude moci paní Písecká svou pohledávku vymáhat.
Lepší exekuce než vymáhání pohledávky výkonem rozhodnutí
Podle Nastise je navíc vymáhání pohledávky výkonem rozhodnutí (tj. podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí) nevýhodné. Dluh vymáhá soud, za podání návrhu se platí soudní poplatek a navíc v návrhu je nutno přímo napsat, jaký majetek má být postižen, tedy například konkrétní nemovitost nebo konkrétní číslo bankovního účtu.
„Rozhodně je pro paní Píseckou výhodnější vymáhat svou pohledávku exekučně,“ poradil Nastis. V takovém případě totiž dluh vymáhá soudní exekutor, za podání návrhu na nařízení exekuce se neplatí žádný soudní poplatek a hlavně – exekutor může postihnout jakýkoli majetek dlužníka, dle svého vlastního uvážení.
