Od ledna 2018 se zvýší minimální mzda o dvanáct set korun na 12 200 korun měsíčně. Rozhodla o tom vláda. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který podporoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), získal i podporu hnutí ANO, i když ministr financí Ivan Pilný (ANO) měl výhrady. Minimální mzdu tato vláda zvyšuje počtvrté.
Minimální mzda příští rok vzroste o 1200 korun. Pracovat se musí vyplatit, říká Sobotka
Od 1. ledna 2018 se minimální mzda v České republice navýší na 12 200 korun hrubého. „Pracovat se musí vyplatit,“ podotkl premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru.
„Aktuálně nařízené zvýšení minimální mzdy zohledňuje současný příznivý ekonomický vývoj. Česká republika má v současné době nejnižší nezaměstnanost v EU, naše ekonomika roste nad očekávání rychlým tempem. To je podle našeho názoru ideální čas na další zvyšování mezd. České republice se daří a pracující lidé z toho musí mít prospěch,“ dodal. Už minulý týden poznamenal, že česká ekonomika takový růst minimální mzdy zvládne.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) po hlasování řekla, že většina kolegů z vlády pochopila nutnost navýšení minimální mzdy. „Úplně jednomyslné to nebylo, byly tam dva protinávrhy,“ podotkla Marksová. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) podle ní nechtěl vůbec žádné navyšování a ministr zemědělství Marian Jurečka chtěl za KDU-ČSL původně jenom tisíc korun.
Nejnižší hodinová mzda se z 66 korun zvýší na 73,20 koruny. Přidání o 1200 korun příští rok podle propočtů ministerstva práce podnikatele vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přitéct o 1,28 miliardy víc.
Současná vláda zvyšovala minimální mzdu už třikrát. V roce 2015 se zvedla na 9200 korun, o rok později na 9900 korun a letos se vyhoupla na 11 tisíc. V tripartitě nepanovala shoda ohledně výše dalšího nárůstu. Zatímco zaměstnavatelé mluvili jenom o 800 korunách, odbory požadovaly naopak ještě víc – 1500 korun. Navýšení o 1200 korun tak vidí Sobotka také jako určitý kompromis.
Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v Česku stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá ani růstu ostatních výdělků v zemi, ani růstu české ekonomiky.
„Dokonce i ze sociálního hlediska se obávám, že opatření, které vláda schválila, respektive ten nárůst minimální mzdy za čtyři roky, je tak vysoký, že se obrátí proti chudým, proti firmám, které zaměstnávají právě lidi s nízkou mzdou. Budou se dostávat do potíží – buď budou nahrazovat lidi stroji, nebo zkracovat úvazky, případně budou propouštět,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Nárůst mezd podle něj musí být navázán na produktivitu práce.
V regionu střední a východní Evropy patří česká minimální mzda k nižším
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly však avizovaný nárůst minimální mzdy k vlně propouštění nepovede.
Kompromis v podobě 1200 korun je pro odbory akceptovatelný, dodal Středula, přestože požadovali výraznější růst i s ohledem na vývoj na sousedním Slovensku. Minimální mzda na Slovensku je už teď vyšší než v České republice, navíc tam připravují jedno z největších zvýšení minimální mzdy za poslední roky.
Tamní ministerstvo sociálních věcí navrhlo nárůst minimální mzdy od ledna příštího roku na 480 eur (12 540 korun) z letošních 435 eur (11 360 korun), tedy o 10,3 procenta. Už dříve se pro výrazný růst minimální mzdy vyslovil premiér Robert Fico, podle něhož by nejnižší výdělek pracovníků v zemi pod Tatrami měl v roce 2019 přesáhnout hranici 500 eur (13 060 korun).
Podle studie poradenské firmy Mazars patří česká minimální mzda v regionu střední a východní Evropy stále k těm nižším. Průměr v regionu se pohybuje okolo 12 500 korun (461 eur). Nejnižší minimální mzdu mají jednoznačně zaměstnanci na Ukrajině, kteří si vydělají v přepočtu 3051 korun (113 eur). Následuje Albánie (161 eur) a Makedonie (195 eur).
Naopak nejvyšší minimální mzdu mají podle studie zaměstnanci v Rakousku, kde si vydělají v přepočtu 45 tisíc korun (1677 eur). Rakousko ovšem nemá státem stanovenou hranici minimální mzdy, jde tudíž o průměr nejnižších mezd, které udělují zaměstnavatelé zaměstnancům dobrovolně.