Mateřská a rodičovská dovolená: Návod na cestu džunglí podmínek a omezení

Praha - Jedno dítě, dvě dovolené, každá za jiných podmínek. Dva příspěvky z různých míst. Udělejte si s Poradnou portálu ČT24 jasno v otázce dávek, které můžete dostat od státu po narození dítěte. Co musíte splnit, abyste měli nárok na mateřskou, potažmo rodičovskou dovolenou? Můžete si při ní přivydělávat? Musí rodič oznámit zaměstnavateli, že si dovolenou prodlužuje? A jak je to s rodičovským příspěvkem?

Mateřskou dovolenou řada lidí zaměňuje s dovolenou rodičovskou. Jenže obě mají jiná pravidla a také účel. Zatímco na mateřskou dovolenou a z toho vyplývající dávku mají nárok jen ti, kdo se účastnili nemocenského pojištěni, rodičovská je pro všechny. Zároveň je třeba připomenout, že příspěvky z těchto dvou typů dovolených nelze v jednom měsíci pobírat současně.

Mateřská dovolená

Na mateřskou dovolenou může žena odejít 6 týdnů před plánovaným termínem porodu. Žádanku jí vystaví gynekolog a její zaměstnavatel informuje správu sociálního zabezpečení. Mateřská dovolená trvá 28 týdnů, v případě porodu dvou nebo více dětí najednou 37 týdnů. Pokud se ženě narodilo mrtvé dítě, je doma dva týdny.

Na mateřskou má nárok žena, zaměstnankyně anebo OSVČ, která se účastnila nemocenského pojištění. Tato podmínka má základ v tom, že dávka pobíraná při mateřské dovolené, peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí právě z tohoto pojištění. To znamená, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká každému, ale jen lidem odvádějícím určitou dobu nemocenské pojištění.

Na mateřskou dovolenou ale může nastoupit také muž, a to od sedmého týdne po porodu. Nárok na dovolenou pro něj však vzniká pouze na základě písemné dohody s matkou, která se sama nároku na tuto dávku vzdá. Také muž, který nastupuje na mateřskou, musí splnit podmínku předchozí účasti na nemocenském pojištění. 

Rodičovská dovolená

Jak už sám název napovídá, tato dovolená je pro oba rodiče, a to v zásadě bez rozdílu. Oproti mateřské dovolené mají na rodičovskou nárok i lidé, kteří si neplatili nemocenské pojištění, protože rodičovský příspěvek je sociální dávka. Přesto mají ti, kteří se na pojištění účastnili, jisté výhody.

Rodičovská dovolená se vztahuje vždy na nejmladší dítě v rodině, bez ohledu na to, kolik má dítě sourozenců a jak staří jsou. Peníze z ní náleží matce či otci dítěte po skončení výplaty peněžité pomoci v mateřství. Těm, kterým na mateřskou nevznikl nárok, tedy rodičům, kteří se neúčastnili nemocenského pojištění, je poskytována ode dne narození dítěte.

Zaměstnavatel musí poskytnout rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Rodiče, kteří po celý kalendářní měsíc osobně pečují o nejmladší dítě v rodině, mají nárok na 220 tisíc korun. Jak dlouho a v jakých výších budou tyto peníze pobírat, si mohou určit rodiče, kteří se účastnili nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je v tomto případe zcela ze hry, o konkrétní podobě výplaty dávek nemusí byt informován. Ostatní (nezaměstnaní, studenti apod.) musí rodičovskou pobírat po čtyři roky a v předem daných částkách.

  • Rodič, který se účastnil nemocenského pojištění, může částku 220 tisíc korun vyčerpat minimálně během 19 měsíců, maximálně do 4 let věku dítěte.
  • Výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70 % hrubé mzdy rodiče (posuzuje se mzda rodiče, který má vyšší příjem).
  • Maximální měsíční výše příspěvku je 11 500 Kč.
  • Minimální měsíční výše příspěvku je 50 Kč.
  • Rodiče s nízkými příjmy mohou pobírat příspěvek v maximální výši 7 600 Kč.
  • Rodičům, kteří neměli nárok na Peněžitou pomoc v mateřství, se výplata rodičovského příspěvku rozloží následovně: do 9 měsíců dítěte bude rodič pobírat 7 600 Kč a dále až do 4 let 3 800 Kč měsíčně.

Vyplývá z toho, že rodiče, kteří se nemocenského pojištění účastnili, nemusí rodičovský příspěvek pobírat celou dobu dovolené. Když si stanoví maximální měsíční výši, tedy 11 500 Kč, po 19 měsících mohou zpět do práce. Vyčerpání příspěvku nebrání tomu, aby byl rodič doma až do tří let dítěte, někdy i déle.

Příklad: Otec čerpá dvouletou rodičovskou dovolenou (rodičovský příspěvek vyčerpá za dva roky). Rozhodne se ale doma ještě zůstat, a tak jí u svého zaměstnavatele jednoduše prodlouží ještě na rok, a to do 3 let věku dítěte.

Na takto dlouhou dovolenou má totiž nárok ze zákona. I když například posledních několik měsíců rodič příspěvek nepobírá, stále nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění, platí ho stát. V některých případech je možné být s dítětem doma až do čtyř let věku dítěte.

Příklad: Chce-li doma s dítětem být ještě delší dobu, do 4 let věku, musí k tomu už obdržet souhlas zaměstnavatele. Otec by tak čerpal například neplacené volno. I do této doby není nutné platit pojištění.

Mateřství
Zdroj: ČT24

Přivýdělek a rodičovská dovolená

Během pobírání rodičovské dovolené je možné podnikat nebo pracovat u svého či jiného zaměstnavatele, a to bez omezení (jak finančního, tak časového). Jedinou podmínkou je zajistit celodenní péči o dítě zletilou osobou. Je možné využít školky či jesle. Dítě mladší 2 let je možné dát do jeslí maximálně na 46 hodin měsíčně. Dvouleté a starší děti už mohou chodit do takových zařízení neomezeně. O příspěvek rodiče těchto dětí tedy nepřijdou, i kdyby je posílali do školky denně.

Příklad: Zaměstnavatel, u kterého rodič dovolenou čerpá, o přivýdělku vědět nemusí. Nejlepší pro rodiče je, aby měl přivýdělek formu dohody o provedení práce. Pokud si totiž rodič měsíčně vydělá do 10 tisíc korun, platí z výdělku pouze daň, a ne zdravotní a sociální pojištění. Zůstane mu tak víc peněz.

Jak na to?

O rodičovský příspěvek je potřeba si zažádat na místně příslušném úřadu práce, a to na odboru sociální podpory. Kontakty naleznete například na webu ministerstva práce a sociálních věcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...