Londýn – Britský ministr financí George Osborne dnes na společné schůzce vyzval svůj řecký protějšek ministra Janise Varufakise, aby se choval zodpovědně. Spor Atén s eurozónou ohledně splácení řeckého dluhu označil Osborne za „největší riziko pro světovou ekonomiku“. Londýnská zastávka je pokračováním Varufakisovy evropské cesty, jejímž cílem je prosazení plánu krajně levicové řecké vlády vyjednat s věřiteli zmírnění dluhové zátěže.
„Vyzývám řeckého ministra financí k odpovědnému jednání. Je ale také důležité, aby eurozóna měla lepší plán pro ekonomický růst a tvorbu pracovních míst,“ uvedl podle agentury Reuters britský ministr. „Vedli jsme konstruktivní diskusi a je jasné, že střet mezi Řeckem a eurozónou je největším rizikem pro globální ekonomiku a rostoucí hrozbou pro britskou ekonomiku,“ dodal bezprostředně po schůzce.
„Musíme zajistit, abychom v Evropě, stejně jako v Británii, dali přednost kompetentnímu řešení před chaosem,“ prohlásil Osborne. Británie sice Řecku také půjčila, ale protože není členem eurozóny, nebudou její zástupci přímo na jednáních zemí měnové unie o řeckém dluhu.
Řecko navrhuje vyměnit současný nesplacený dluh za nové dluhopisy vázané na ekonomický růst. Dluh země nyní činí zhruba 315 miliard eur.
Paříž-Londýn-Řím-Berlín… a nakonec evropská banka
První zastávkou Varufakisovy cesty byla Paříž, kde se sešel se svým francouzským protějškem Michelem Sapinem, který vyjednání nové dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli podpořil. Francie je prý připravena nové řecké vládě pomoci, uvedl Sapin po skončení schůzky s Varufakisem v Paříži. Zároveň ale odmítl odmazání dluhu. Řecký ministr po jednání prohlásil, že by mělo být splácení dluhu navázáno na schopnost Řecka obnovit ekonomický růst.
Řecký šéf státní kasy zdůraznil, že země chce věřitelům splatit všechny peníze, které dluží, tedy v přepočtu přes 8,5 bilionu korun. Žádá je ale o zmírnění podmínek – konkrétně jde o to, že chce odložit splátky půjčených peněz.
Varufakisova cesta zítra pokračuje do Říma. Právě Itálie je spolu s Francií odborníky považována za dva potenciální spojence Řecka v otázce splácení dluhu. Naopak tvrdý postoj vůči plánům levicové Syrizy zastává Německo, kam má Varufakis také namířeno. Jednat chce i se zástupci Evropské centrální banky.
Pro Varufakise bylo setkání „nadechnutí čerstvého vzduchu“
Řecký ministr v britském televizní stanici Channel 4 News řekl, že chce doufat, že Evropská centrální banka (ECB) neudělá nic, co by podkopalo Aténami navrhovanou dohodu o řešení řeckého dluhu. Podle něj „dohoda s eurozónou, která vyřeší řecký problém jednou provždy, je otázkou hodin nebo dnů“. Finská centrální banka, která je členem měnového systému eurozóny, již dala najevo svou skepsi vůči poskytování další podpory řeckým bankám.
Varufakis prohlásil, že Řecko potřebuje mít pocit stability, aby se zastavil odliv peněz z jeho bank. „Člověk by musel být velmi cynický, aby si myslel, že centrální banka, jejímž účelem je držet eurozónu pohromadě, udělá něco, co by ji podkopalo,“ řekl. „Jsme odhodláni skoncovat s rozsáhlým kruhem pokrytectví, který učinil z Řecka otevřenou ránu v eurozóně, jež znepokojuje i Británii, která není členem eurozóny,“ dodal také Varufakis. „Deflační krize v Evropě rozhodně není dobrým znamením pro britskou ekonomiku,“ upozornil ministr.
K setkání s Osbornem Varufakis řekl, že proběhlo nad očekávání dobře a bylo pro něho jako „nadechnutí čerstvého vzduchu“. „Měli jsme vynikající setkání a, přes rozdíly v názorech, jsme se sladili, abychom našli společnou řeč. A myslím, že jsme ji už našli,“ tvrdil Varufakis.
Tsipras si od Moskvy půjčovat nechce
Šéf nového řeckého kabinetu Alexis Tsipras dnes prohlásil, že i když Řecko stále bojuje s obřími dluhy, tak Rusko o finanční pomoc nepožádá. Nová řecká vláda se minulý týden distancovala od kritiky Evropské unie vůči zhoršující se krizi na Ukrajině a od zavedení dalších možných sankcí proti Rusku. Tsipras dnes během návštěvy na Kypru upozornil, že Atény i Nikósie chtějí využít své vztahy s Moskvou k vybudování „potřebného mostu mezi Evropou a Ruskem“. Prohlásil rovněž, že odchod Řecka nebo Kypru z eurozóny by ohrozil stabilitu v jihovýchodní Evropě.
Neset: Řecku by pomohlo vystoupení z eurozóny
„Já jsem zastáncem toho, co mnozí ekonomové odmítají, já si myslím, že by Řecku jednoznačně pomohlo vystoupení z eurozóny. V situaci, kdy jsou nepružné mzdy a ceny a kdy jedinou možností, jak zvýšit konkurenceschopnost řecké ekonomiky, je devalvace domácí měny, tak jinou šanci pro řeckou ekonomiku nevidím. Každý, kdo zná čísla ohledně struktury průmyslu, ohledně toho, jak málo vyvážejí, jak jsou konkurenceschopní, kde je produktivita práce a na druhé straně jaké jsou mzdy v této zemi, tak je mu jasné, že ten dluh nejsou schopni v nějakém časovém horizontu, který požadují věřitelé, zaplatit,“ říká ekonom Pavel Neset z Vysoké školy obchodní.
Americký prezident Barack Obama ohledně krize v Řecku prohlásil, že nelze dál požadovat příliš od zemí, které jsou ve velkém ekonomickém útlumu. „Není možné pokračovat ve 'ždímání' zemí, které jsou v plné (ekonomické) depresi. V jistém okamžiku je nutná strategie (hospodářského) růstu, aby bylo možné splatit půjčky,“ řekl podle agentury AFP nejvyšší představitel USA v rozhovoru pro stanici CNN.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Loni se však řecká ekonomika z recese vymanila.
