Nikósie - Kypr nepřijme pomoc od zahraničních věřitelů, pokud budou trvat na předložených podmínkách pomoci. Uvedl to dnes v rozhovoru pro řeckou veřejnoprávní televizi NET kyperský prezident Demetris Christofias. Vláda podle prezidenta předloží věřitelům alternativní návrh úspor. Kypr požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc v červnu.
Prezident uvedl, že nikdy nepodepíše dohodu o pomoci, která bude zahrnovat prodej ziskových státních podniků nebo která bude chtít zrušit navyšování mezd podle inflace. Návrh Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF předložený kyperské vládě na konci července požaduje mimo jiné ukončení indexace mezd, tedy automatického navyšování mezd podle aktuální inflace, a zahájení privatizace.
Na Kypru mají silnou pozici odbory a zrušení indexace mezd a ročních bonusů ve veřejném sektoru by zřejmě narazilo na silný odpor odborů. V zemi se navíc v únoru 2013 konají volby.
Kypr požádal o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na Řecko a byly nucené požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a již 15 měsíců nemá napojení na kapitálové trhy. Podle šéfa euroskupiny Jeana-Clauda Juckera už není času nazbyt. Kypr potřebuje peníze rychle.
Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny. Výše pomoci zatím nebyla stanovena, ale Rusko, blízký obchodní a politický spojenec Kypru, nedávno uvedlo, že Kypr požaduje od EU 15 miliard eur (375,7 miliardy Kč). Kypr rovněž požádal o úvěr ve výši pět miliard eur Rusko, to však zatím nerozhodlo, zda mu půjčku poskytne.
