Krach Lehman Brothers - 5 let od ekonomického infarktu

Washington - Před pěti lety zbankrotovala americká investiční banka Lehman Brothers, vypukla tak nejhorší ekonomická krize za posledních 60 let. Ekonomika byla tehdy jako zhuntovaná vystresovaná dáma, finanční systém měl za léta rozhazování ucpané žíly a pád Lehman Brothers znamenal pro světovou ekonomiku infarkt. Až pád této banky ukázal, jak moc má ekonomika zdevastované zdraví.

Před pěti lety byla Lehman Brothers podle tržní hodnoty čtvrtou největší investiční bankou ve Spojených státech. Ještě na počátku roku 2008 byla banka jednou z pěti, které tvořily jádro newyorské Wall Street. Kolaps Lehman Brothers ale znamenal pohromu. Zcela zamrzly úvěrové trhy, následovalo období plné bankrotů a krachů a propady akciových trhů. 

Už během roku 2007 začala banka ztrácet na tržní hodnotě a její akcie klesaly o desítky procent. V září 2008 se ocitla banka na dně. Několik dní se jednalo o tom, jak Lehman Brothers zachránit. V newyorské pobočce Fedu o tom rokovali představitelé státních institucí s šéfy největších bank. Na rozdíl ale třeba od hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac, kterým stát pomocnou ruku nabídl jen několik dní předtím, do Lehman Brothers americká vláda další peníze daňových poplatníků pumpovat odmítla.

Banka měla v účetnictví špatné realitní úvěry za zhruba 60 miliard dolarů. Snaha najít kupce bance nevyšla a po 158 letech od založení se rozhodla snahu o svou záchranu vzdát - 15. září 2008 banka požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli. Pád Lehman Brothers byl největším bankrotem v dějinách Spojených států.

Koncem září tehdejší prezident George Bush prohlásil, že USA jsou uprostřed vážné finanční krize. V USA zkrachovalo od jejího počátku celkem 473 bank. Byla to největší vlna bankovních bankrotů od krize hypotečních spořitelen na přelomu 80. a 90. let. Vláda i centrální banka (Fed) přijaly řadu razantních opatření, které měly americkou ekonomiku zachránit. Do ekonomiky pumpovaly stovky miliard dolarů. 

Kolaps Lehman Brother se stal symbolem finanční krize, ovšem nebyl jeho příčinou. Jedním z důvodů vypuknutí vleklé ekonomické recese byly nesplácené hypotéky. Banky příliš dlouho nabízely nízké úrokové sazby. Lidé si tedy půjčovali a půjčovali. A nikdo se příliš nezabýval tím, zda budou klienti vůbec schopní úvěry splácet. Pak ale bublina praskla a lidé zjistili, že si nabrali úvěry, které nejsou schopni platit. 

Počet nesplácených hypoték v USA se už na jaře 2007 dostal na nový rekord a desítky poskytovatelů úvěrů zkrachovaly. A protože trh amerických hypoték je díky převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v dalších zemích, vypukla panika. 

Za pád Lehman Brothers mohly riskantní obchody s cennými papíry, jejichž cena se odvíjela právě od hodnoty podřadných hypoték. Když vyšlo najevo, že tato aktiva jsou bezcenná, šla banka, ke dnu. Od jara 2008 do bankrotu Lehman Brothers ztratila na tržní hodnotě přes 40 miliard dolarů, akcie klesly o 80 procent. 

Od vypuknutí vrcholné fáze globální finanční krize před pěti lety prošly velké americké a světové investiční banky, které krizí utrpěly nejvíc, zásadní proměnou. Na místa dřívějších gigantů nastoupily lépe řízené společnosti v čele s americkou JPMorgan a britskou HSBC. Po „velké recesi“ se také změnil poměr sil v globální ekonomice. Zatímco Spojené státy a zejména eurozóna spolu se střední a východní Evropou patřily mezi poražené, z krize vítězně vyšly Asie v čele s Čínou a Jižní Amerika.

Nahrávám video
5. výročí krachu Lehman Brothers tématem Ekonomiky ČT24
Zdroj: ČT24
Nahrávám video
Pád Lehman Brothers
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
21. 1. 2026

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026
Načítání...