Konec tataráku v Čechách? Počítá s ním novela zákona o potravinách

Praha – Tatarský biftek, oblíbená pochoutka Čechů, by mohl zmizet z tuzemských restaurací. Stalo by se tak v případě, že by zákonodárci schválili připravovanou novelu zákona o potravinách z dílny ministerstva zemědělství. Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty totiž norma zakazuje ve stravovacích zařízeních podávat tepelně neupravené maso spolu se syrovými vejci. Valenta ale zároveň přiznává – pokud je pokrm z kvalitních surovin, zdravotní rizika nehrozí.

Syrové maso z hovězí svíčkové se syrovým žloutkem, solí, pepřem, červenou paprikou, hořčicí, worcesterem a cibulí. To je tatarský biftek po česku. V hospodách patří mezi hlavní taháky – stejně jako guláš nebo svíčková.

Podávat v restauracích kombinaci syrového masa a vajíčka by ale mohlo být v budoucnu zakázáno zákonem. Hlavní hygienik Vladimír Valenta toto opatření považuje za chybu – oprávněné je podle něj v průmyslové výrobě, nikoliv v restauracích a zařízeních společného stravování.

„Problémy se musí řešit tam, kde vznikají. V případě tatarského bifteku to znamená v prvovýrobě nebo ve zpracovatelském průmyslu a nikoliv tím, že zakážeme jídlo v restauraci, jak to tento zákon navrhuje,“ konstatoval Valenta v Událostech ČT.

V pražské restauraci Demínka prodají denně až 35 porcí tataráku. Rozloučit se s ním by rozhodně nechtěli. „Z jídelního lístku bychom ho určitě nevyškrtli. Museli bychom ho upravit, abychom se vešli do legislativy,“ uvažuje manažer podniku Martin Pražák.

Čí to byl nápad?

Ministerstvo zemědělství teď tvrdí, že zakázat prodej tatarského bifteku vlastně ani nechtělo. Novelu zákona o potravinách sice připravilo, ale tatarák jakožto pokrm podle úřadu spadá pod resort zdravotnictví. Ten během přípravy zákona žádné připomínky neměl.

Nahrávám video
Konec tataráku v českých restauracích tématem Událostí
Zdroj: ČT24

„Je to technická záležitost, která se dá – vzhledem k tomu, že zákon je v první třetině legislativního procesu – lehce vyřešit,“ slibuje mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Po odporu, který možný zákaz tatarského bifteku v restauracích vyvolal, říká, že se o podobě zákona bude ještě jednat, například s ministerstvem zdravotnictví. Teprve pak jej projedná vláda.

TATARÁK UŽ JEDNOU ZAKÁZÁN BYL

Tatarák není fenoménem jen českých restaurací. Syrové hovězí se žloutkem se jedlo už na přelomu 19. a 20. století ve Francii. Tehdy se mu ale říkalo americký steak.

Pokud se připravuje z kvalitních surovin, je bezpečný. Pokud ne, může být nositelem například salmonely nebo tasemnice. V Moravskoslezském kraji se právě tasemnicí teď nakazilo patnáct lidí. Původ? Zřejmě tatarský biftek nebo krvavý steak.

Kvůli riziku tasemnice bylo podávání tatarského bifteku v tehdejším Československu zakázáno už v roce 1987. Syrové hovězí v kombinaci se syrovým vejcem vystoupilo z ilegality až v roce 2001. Tehdy si mohli díky nové vyhlášce první odvážlivci dopřát oblíbenou pochoutku, ovšem jen na vyžádání. Dodnes dokonce některé restaurace v jídelním lístku u tataráku uvádějí „na vlastní nebezpečí“.

Aby pohostinství mohla nabízet tatarák, musí jej připravit těsně před konzumací a nesmí jej skladovat ani nikam převážet.

Přísná opatření se přitom netýkají jen syrového hovězího masa, ale například i suši, pršutu, carpaccia, parmské či lososové šunky – obecně tedy syrového, sušeného či studeným kouřem vyuzeného masa. I to přichází do restaurací se speciálními atesty, které by měly být na vyžádání zákazníkovi k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 14 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 17 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...