Komerční banka loni zvýšila zisk, ale jen díky jednorázovým příjmům. Růst profitu hlásí i ČSOB

2 minuty
Komerční bance i ČSOB stoupl loni čistý zisk
Zdroj: ČT24

Komerční banka v loňském roce zvýšila čistý zisk o 7,2 procenta na 14,074 miliardy korun. Celkové výnosy rostly o 2,3 procenta na 31,8 miliardy korun. Výsledky byly ovlivněny jednorázovými příjmy například za podíl ve společnosti VISA Europe nebo prodej podílu ve společnosti Cataps. Bez jejich započtení by zisk klesl o 6,7 procenta a výnosy o 0,8 procenta. Čistý zisk další významné bankovní skupiny ČSOB loni stoupl o osm procent na 15,1 miliardy korun.

Komerční bance meziročně vzrostly celkové vklady banky (bez repo operací) o 7,4 procenta na 694,2 miliardy korun. Na konci roku měla 1,65 milionu klientů, zhruba o sedm tisíc více než v roce 2015. Poskytnuté úvěry se zvýšily o 8,6 procenta na 595,4 miliardy korun.

Růst hospodářství přispěl k dalšímu růstu poskytnutých úvěrů. Nadále je však vidět, že hlavním tahounem je v tomto ohledu zejména hlad po nemovitostech, tedy poskytnutých hypotékách.
Jiří Zendulka
analytik Web4Trader.cz

Půjčování občanům bylo dynamičtější především díky úvěrům na bydlení, veliká poptávka byla po hypotékách. Jejich objem se zvýšil o 12,2 procenta na 207,8 miliardy korun.

Dividenda 40 korun na akcii KB?

Čistý zisk náležející akcionářům banky vzrostl o 7,3 procenta na 13,688 miliardy korun. Představenstvo navrhlo výplatu dividendy celkem za 7,602 miliardy korun, což je 40 korun na akcii. To by znamenalo výplatní poměr 55,5 procenta a hrubý dividendový výnos 4,5 procenta. Návrh ještě musí potvrdit valná hromada.

„Čtvrtletní čistý zisk 3,05 miliardy korun je v souladu s tržním odhadem, a proto vnímám výsledky neutrálně. Akcie banky na zveřejněná čísla během startu obchodování reagovaly zhruba půlprocentním růstem,“ řekl analytik banky Creditas Roman Koděra. Ve srovnání s očekáváním trhu se podle něj podařilo bance ušetřit na provozních nákladech. Jejich pokles je však dán nižšími náklady na příspěvky do regulatorních fondů.

V roce 2017 budeme sledovat zjednodušování a agilnost našich činností, aby KB zůstala úspěšná i v bankovnictví, které se proměňuje v důsledku zásadních regulatorních změn a pronikání informačních technologií.
Albert Le Dirac'h
generální ředitel Komerční banky

Pro rok 2017 chce vedení navrhnout výplatu dividend ve výši 60 procent z konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům bez jednorázových položek.

Hlavním akcionářem banky, jejíž akcie se obchodují na pražské burze, je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. Zisk francouzské Société Générale, většinového majitele české Komerční banky, ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 40,5 procenta na 390 milionů eur.

ČSOB vykázala zisk

Čistý zisk skupiny ČSOB v roce 2016 stoupl o osm procent na 15,1 miliardy korun. Celkový objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o čtyři procenta na 191 miliard korun. Růst podpořily jednorázové výnosy z prodeje podílu ve společnosti Visa Europe.

„I v přetrvávajícím prostředí nízkých úrokových sazeb vykázala ČSOB v roce 2016 vynikající finanční výkon. Udrželi jsme stabilní náklady, což nám umožnilo pokračovat v investicích. Zisk jsme zvýšili o osm procent, částečně také díky prodeji našeho podílu ve společnosti VISA Europe,“ komentoval výsledky finanční ředitel ČSOB Jiří Vévoda.

8 minut
Události ČT: Zisky bank jdou i do nových technologií. ČSSD ale opět zvažuje sektorovou daň
Zdroj: ČT24

Celkový objem aktiv pod správou skupiny ČSOB vzrostl meziročně o čtyři procenta na 191 miliard korun. Objem úvěrů ČSOB vzrostl o šest procent na 618 miliard korun. Objem vkladů se zvýšil o sedm procent na 752 miliard korun.

Analytici očekávají, že kladná čísla vykáží také další české peněžní ústavy. Rostoucí ekonomika a vysoký zájem firem o úvěry nebo domácností o půjčky na bydlení drží jejich zisky vysoko.

Vývoj zisků českých bank
Zdroj: ČT24

Banky hodně vydělávají, ale také investují, a to do nových technologií i způsobů komunikace. „Před rokem se většina dokumentů podepisovala klasicky ručně na papír, dnes se všechny úkony mohou dělat elektronicky,“ podotýká Vévoda.

S bankéřem se pak klienti mohou spojit i přes Skype. „Rádi využívají možnost mluvit s několika specialisty najednou,“ vysvětluje Vévoda. Modernizují se taky samotné pobočky. Jsou menší a snaží se vyvolat dojem domova. Mezi knížkami si klienti mohou vypít i kávu.

Člen představenstva Komerční banky Libor Löfler zase zmiňuje, že jejich rozpočet na investice, například zlepšení poboček, se pohybuje v násobcích 100 milionů korun.

Hrozí sektorová daň? ČSSD marně hledá spojence

S ohledem na dobré výsledky bank sociální demokracie znovu uvažuje o tom, že by nejen pro finanční podniky zavedla sektorovou daň. „Aby více finančních prostředků, které jsou vyprodukovány tady, v naší zemi, také v České republice zůstávalo,“ uvedl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Před minulými volbami ČSSD navrhovala, aby velké firmy ve vybraných odvětvích, a to energetický, telekomunikační a finanční sektor, odváděly daň z příjmu ve výši 25 až 30 procent. Vládní analýza pak nedávno upozornila, že velká část zisků odchází do zahraničí. Konkrétně v telekomunikacích přes 80 procent.

Odliv zisků do zahraničí
Zdroj: ČT24

ODS sektorovou daň odmítá. „Spíš bych očekával, že vláda v době, kdy se ekonomice daří, máme období neobvyklého růstu a prakticky žádné větší ekonomické problémy, bude lidem život zjednodušovat a bude spíše daně snižovat,“ říká předseda ODS Petr Fiala.

Ve sněmovně by sociální demokraté mohli počítat s podporou komunistů. „I my bychom rádi, aby velký kapitál, velké firmy byly více zdaněny. Mrzí nás, že sociální demokracie celé volební období mlčela a vzpomněla si na to až teď,“ podotknul místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ve vládě je ale ČSSD s návrhem sama. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) už do konce volebního období nechce daňové změny. Sektorová daň by podle něj navíc mohla spíš uškodit. Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) by také doporučoval, aby se s daněmi teď nic moc nedělalo. „Myslím si, že to prospěje i podnikatelské veřejnosti,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 20 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...