Kalousek: Nižší schodek je úspěchem vládní finanční strategie

Praha - Rozpočet za rok 2012 skončil s deficitem 101 miliard korun, tedy o 4 miliardy nižším, než se očekávalo. Ministr financí Miroslav Kalousek je s výsledkem spokojen. „Dodrželi jsme finanční strategii,“ prohlásil na brífinku. Rozpočet byl připravován na základě predikce, která byla optimističtější než následná skutečnost. Příjmy byly sice nakonec nižší o 42,6 miliardy, vláda ale rychle zareagovala a díky úsporám na výdajích získala celkem 47 miliard. Kromě úspor pomohlo i zvýšení DPH a vyšší suma vybraná na sociálním pojištění. Podrobněji o rozpočtu 2012 čtěte v tiskové zprávě ministerstva financí.

Úspory se odehrály zejména v provozních výdajích. Levné bylo rekordně třeba financování dluhu. „Kapitálové trhy nás vnímají jako nejdůvěryhodnějšího věřitele ve středoevropském regionu,“ upozornil Kalousek. ČR je tedy pokládána v regionu za nejperspektivnější z hlediska prosperity. „Jde o úspěch finanční strategie této vlády,“ konstatoval ministr financí. 

Miroslav Kalousek, ministr financí:

„Na podzim roku 2011 se prudce horšila makroekonomická předpověď. Bylo zřejmé, že daňové výnosy budou nižší, než bylo stanoveno v rozpočtové dokumentaci. To jsme avizovali při schvalování návrhu rozpočtu s tím, že příslušné korekce učiníme na základě lednové predikce, což se stalo v březnu. Díky těmto úsporám jsme plán deficitu udrželi s dostatečnou rezervou.“

Miroslav Kalousek
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Kalousek se zmínil také o čerpání finančních prostředků z Evropské unie - podle něj proběhlo úspěšně. „Z EU bylo obnoveno čerpání ze strukturálních fondů. Podařilo se vyřešit v rámci rozpočtu i korekce. Vyřešili jsme problémy do budoucna,“ míní ministr, podle něhož má Česko historicky nejlepší čistou pozici vůči EU, která přesáhne 70 miliard korun. Loni přitom činila 37 miliard.

Celkové výdaje státního rozpočtu byly za rok 2012 čerpány ve výši 1,152 bilionu korun a celkové příjmy 1,051 bilionu korun. Daňové příjmy, které činily 540,3 miliardy korun, meziročně vzrostly o 17,2 miliardy.

Zdaleka nejvíc peněz stát minulý rok utratil za výplatu důchodů, a to víc než 380 miliard korun. To je nejen historický rekord, ale také třetina výdajů celého státního rozpočtu. Výdaje na důchody budou přitom i dál růst.

Na sociálních dávkách stát ušetřil 10 miliard

Díky systémovým změnám došlo také ke snížení výdajů na sociální dávky, a to o 10 miliard. Stát méně utratil za nemocenské pojištění a dávky v nezaměstnanosti. „Potvrdila se účinnost sociální reformy, jejímž účelem bylo dávat skutečně těm, co to potřebují,“ podotkl Kalousek.

Nákupy v obchodech
Zdroj: ČT24

Na dani z přidané hodnoty loni stát inkasoval 199,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 7,8 miliardy korun. Lépe se DPH vyvíjela ve druhém pololetí, kdy inkaso meziročně vzrostlo o 10,2 miliardy korun, tedy o 7,3 procenta. „Zvlášť závěr roku ukázal vyšší dynamiku výběru DPH a vyšší spotřebu domácností,“ konstatoval Kalousek.

Spotřeba domácností sice meziročně poklesla, Kalousek ale tvrdí, že to nebylo dominantně dáno vyšší sazbou DPH. „Musíme si být vědomi toho, že spousta věcí zdražuje. Vidíme třeba, co dělají obnovitelné zdroje s cenami energií. Rostou ceny potravin, rostou třeba ceny obilí, na to výše DPH nemá vliv. Když se poptávka obnoví, vyjde podle mě najevo, že je lepší přiblížení sazeb. Já jsem zastáncem jejich sjednocení. Na DPH dochází k velkým daňovým únikům,“ upozornil šéfredaktor Eura Pavel Páral.

Tankování
Zdroj: ISIFA/Sipa Press/GELEBART

Jednou z mála daní, jejichž výběr oproti roku 2011 klesl, je spotřební daň z benzinu a nafty. Stát na ní vybral o dvě miliardy méně, hlavně kvůli rekordním cenám z léta a začátku podzimu. „Vysoké ceny pohonných hmot vedly řadu domácností k hledání úspor,“ řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Snížení spotřební daně z benzinu a nafty, které by mohlo prodeje oživit, ale zatím vláda nechystá. Podle ministra financí by to přineslo jen propad příjmů státního rozpočtu.

Mimořádná opatření vláda tento rok zatím nechystá

Podíl schodku rozpočtu k hrubému domácímu produktu dosáhne podle neoficiálních údajů 3,5 procenta, což vláda chtěla, upozornil Kalousek. Při započtení jednorázové účetní operace 57 miliard korun na církevní restituce to bude pět procent na HDP. Letos má přitom schodek rozpočtu klesnout na rovných 100 miliard korun. „Nemáme žádnou informaci, na základě které bychom pro letošek uvažovali o souboru mimořádných opatření,“ dodal ministr.

Rozpočet na rok 2011

V roce 2011 státní rozpočet skončil ve schodku 142,8 miliardy korun, plán počítal s deficitem 135 miliard korun. Důvodem vyššího schodku rozpočtu byly potíže při čerpání z evropských fondů, bez tohoto vlivu by hospodaření státu skončilo ve schodku zhruba 130 miliard korun.

Rozpočet na rok 2013

Letos má schodek rozpočtu klesnout na rovných 100 miliard korun. Opozice rozpočet kritizovala, vláda podle ní mimo jiné rezignovala na hospodářskou politiku a snahu podpořit růst ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026
Načítání...