Jezdit se dá i bez vlastního auta. Třeba po Brně

Brno - Platit pojištění, platit benzín, platit garážové stání. Těmto povinnostem se mohou vyhnout řidiči, kteří si vůz pouze vypůjčí, než by si jej kupovali. Pokud auto zbytečně stojí pod okny, někteří majitelé jej zkouší pronajmout a vydělat na tom. V Brně spustila provoz také nová samoobslužná půjčovna aut. Stačí dorazit do Králova Pole, zavolat dispečerovi a ten vůz dálkově odemkne. Alternativám pro koupi auta se v moravské metropoli daří.

Nová samoobslužná půjčovna nabízí Brňanům vozy na minimálně tříhodinovou jízdu. Taková výpůjčka přitom může stát 95 korun, v ceně je přitom i palivo na dvacetikilometrovou jízdu. Stačí dorazit k areálu Šelepova v Králově Poli, kde se půjčovna vozů nachází, a zavolat dispečerovi, že chci půjčit auto. „Nahlásíte dispečerovi stav tachometru a kolik je v palivové nádrži,“ popsal základní pravidla majitel společnosti Jarek Klimek, která tzv. carsharing AJO.cz provozuje.

Dispečer auto dálkově odemkne a řidič může vyrazit. „Jsme schopni auto nejen dálkově odemknout, ale také zjistit jeho polohu přes navigaci GPS,“ naznačil ochranné nástroje firmy Klimek. Aby si zájemce mohl vozy takto půjčovat, musí nejprve s půjčovnou uzavřít rámcovou smlouvu a poslat jí oskenované doklady. Na svůj účet si nabije minimálně 1500 korun, z této částky se pak jednotlivé výpůjčky platí. „Mnoha lidem se ve městě nevyplatí vlastnit auto. A tohle je alternativa,“ dodal Klimek.

„Před lety jsme začali řešit nedostatek služebních aut. Máme špičky, jednou za dva týdny, kdy najednou potřebujeme auto navíc. Když srovnám jiný dopravní prostředek, soukromé auto zaměstnance nebo půjčování auta z autopůjčovny, tak pro car-sharing to vždy vychází výrazně lépe,“ vypočítal Petr Andrýsek ze soukromé firmy, která se stala prvním zákazníkem samoobslužné půjčovny. Pokud by své zaměstnance nutil jezdit v jejich soukromých vozech, musel by jim za každý kilometr zaplatit šest korun.

Brno brázdí už třináct vozů, o které se řidiči dělí

V Brně před jedenácti lety vznikl i první oficiální car-sharing, tedy sdílení auta, AutoNapůl. Pokud zájemce potřebuje vůz jen na dovolenou nebo mimořádně vyráží za město, nevyplatí se mu pořizovat si vlastní. Stačí se pak přidat mezi asi stovku klientů družstva AutoNapůl, kteří se společně dělí o čtrnáct aut. Většina z nich jezdí přímo v moravské metropoli. „V Brně máme momentálně jedenáct aut a zájem je velký, takže předpokládáme, že na jaře ještě nějaké dokoupíme. Každý vůz ročně najezdí asi 20 tisíc kilometrů, což není mnoho, ale zájem stále roste,“ upozornil duchovní otec brněnského car-sharingu Stanislav Kutáček.

Spolu se dvěma vozy samoobslužné půjčovny je tak v Brně celkem třináct vozů, o něž se dělí desítky řidičů.

Samoobslužná půjčovna má zatím dva vozy
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Mezi klienty car-sharingové společnosti patří nejen rodiny a jednotlivci, ale také živnostníci, neziskové organizace a malé firmy. Zájemci o služby platí brněnskému družstvu stovku měsíčně za členství ve skupině. Z těchto peněz se pak platí například povinné autopojištění. Potom už hradí částku podle ujetých kilometrů, v sazbě je přitom započítané i palivo.


Car-sharing
(sdílení auta) je jednou z forem udržitelné dopravy 21. století. Průzkumy ukazují, že průměrné auto jezdí denně jen jednu hodinu. Zbytek dne stojí nevyužité. Někteří dobrovolníci se proto začali sdružovat do skupin, kdy se například osm jednotlivců dělí o jedno auto. O vůz se navíc jeho uživatel nemusí starat.

Car-sharing se zrodil na západě v 70. letech jako reakce na ropné krize a velký růst automobilové dopravy. Sousedské rodiny tehdy začaly jezdit do práce společně. Podle výpočtů se vlastní auto vyplatí, pokud s ním dotyčný ročně najezdí přes 10 tisíc kilometrů.

Zdroj: Autonapul.cz

Kdo chce, aby mu jeho auto i něco vydělalo, může jej nabídnout v inzertní autopůjčovně AutoOdStrejdy. Pokud mu vůz zbytečně parkuje před domem, může jej pronajmout. Sám přitom určuje, komu automobil půjčí a za kolik. Na stejném portálu je možné vůz i poptávat. A to obyčejná auta na krátkou cestu nebo i luxusní vozy pro svatební den. Výhodou inzertní nabídky je, že narozdíl od klasické autopůjčovny si dotyčný půjčuje vůz přímo od majitele za zlomek ceny.

Kdo plánuje pouze jednorázovou cestu, může využít tzv. spolujízdu. Než by jel řidič napříč republikou sám, raději nabídne vůz i dalším cestujícím, kteří mu dělají společnost a za svezení mu mohou i zaplatit. Poptávat či nabízet jízdu mohou zájemci například na stránkách Jízdomat nebo Spolujízda. Do zahraničí se pak dá snadno vypravit díky portálu JízdaSpolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...