Jedovaté látky v kosmetice? Hygienici hlásí desítky případů

Praha - Hygienici objevili v řadě kosmetických výrobků nebezpečné látky. Třeba v očních stínech narazili na jedovaté olovo a ve rtěnce na kadmium. Některé dětské vlhčené ubrousky pak obsahovaly jód. Hygienici už letos provedli téměř tisíc kontrol, při nichž přišli na desítky pochybení. Práci by jim měla nyní usnadnit nová evropská databáze kosmetických prostředků, díky níž lépe odhalí padělky.

Co mohou některé kosmetické výrobky způsobit pod kůží, odhalí až podrobná analýza. Hygienici už letos provedli přes 700 prověrek. „Kůže je jednou z největších vstupních bran do organismu, takže obezřetnost je nutná,“ konstatoval hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

Hlavně se vejít do limitů

Produkty určené hlavně pro ženské zákaznice prověřují nejčastěji opět ženy. Zajímají je doklady o bezpečnosti výrobku, složení i správné značení. Za chybějící informace přijde pokuta, při podezření na zdravotní riziko putují výrobky do laboratoře. „Jsme schopni stanovit, zda jsou splněny limity. Provádíme zároveň i biologické ověřující zkoušky na trojrozměrných modelech kůže,“ řekla Dagmar Jírová z Národní referenční laboratoře pro kosmetiku ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ).

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/ČTK/Lehtikuva

Po chemických a biologických testech se bezpečnost výrobku v laboratoři ověřuje přímo na lidech jednoduchou zkouškou reakce látky na kůži. Pokud výrobek nezapadne do stanovených tabulek limitů, dostane punc nebezpečný.

Loni takových hygienici zakázali 72, letos zatím jen 16, u dalších se ale ještě čeká na výsledky. „Jde o rtěnky, kde jsme měli problémy s obsahem kadmia a olova. Obě látky přitom mohou poškozovat ledviny, krvetvorbu,“ uvedl Valenta. „Šminky pro malé děti obsahovaly až 8000 miligramů olova, ta barva byla skoro akutně závadná,“ poznamenal hygienik Pavel Zikl.

3 minuty
Události: Nebezpečné látky v kosmetice
Zdroj: ČT24
Kosmetika
Zdroj: ČT24

České firmy jsou na tom dobře

Nejméně problémoví jsou čeští výrobci, nejvíc pak již tradičně ti mimoevropští, kteří jsou často těžko dohledatelní. Díky nové evropské kosmetické databázi by jich ale mohli hygienici v budoucnu odhalit víc. „Dnes už jsme schopni ověřit, zda je daný kosmetický prostředek na trhu legálně – zda nejde o padělek,“ konstatoval Zikl.

  • Vůbec nejčastějším problémem je ale stále špatné a těžko rozluštitelné značení. A spotřebitel může v symbolech tápat, i když odpovídají evropským pravidlům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...