Praha - Ženevská jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) skončila krachem. Konflikt o agrární cla mezi Spojenými státy, Čínou a Indií se nakonec ukázal být pro liberalizaci obchodu nepřekonatelnou překážkou. O největších vinících neúspěchu se dá těžko spekulovat, na krachu jednání totiž vydělají snad jedině partikulární zájmy neefektivních odvětví. Úspěšně uzavřené katarské nebo také rozvojové kolo mělo pomoci zejména rozvojovým zemím. Ministři ze zhruba třiceti zemí světa ještě jednají, zda a jak budou rozhovory v budoucnosti pokračovat. Experti ale tvrdí, že se ho nyní nepodaří uzavřít během příštích několika let.
Na české exportéry by ovšem podle předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory (ICC) Jaromíra Drábka neúspěch jednání neměl mít výrazné dopady. Málokdo prý totiž očekával, že by po sedmi letech tvrdých vyjednávání došlo mezi všemi stranami ke shodě. Přesto je jistě krach jednání z hlediska tuzemských exportních příležitostí negativní, dopad lze ale jen těžko změřit.
„Exportéři mohli doufat, že se jim díky otevření nových trhů objeví možnost přesměrovat část svého vývozu z ekonomicky slábnoucích evropských teritorií,“ říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. České delegaci šlo na jednání zejména o snížení bariér v automobilovém průmyslu. Podobnou strategii měli například i němečtí exportéři. "Na jejich zakázkách by se české firmy mohly podílet jako subdodavatelé, podotkl Sobíšek.
V dalších jednáních může pomoci regionalismus
Drábek míní, že mnohem efektivnější by bylo jednání mezi jednotlivými ekonomickými bloky, jako je Evropská unie, Severoamerická zóna volného
obchodu NAFTA nebo jihoamerická celní unie Mercosur. Sama EU si podle něj musí vyjasnit svůj přístup k liberalizaci obchodu.
V Ženevě státy unie skutečně příliš kompaktně nepůsobily, komisaře Mandelsona bombardovaly kritikou z různých pozic. „Omezení týkající se ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce či technologií komplikují evropským firmám jejich postavení na celosvětovém trhu,“ dodal Drábek.
Prohrály zejména rozvojové země
Hlavním poraženým úterního fiaska budou podle ekonomů rozvojové ekonomiky. Vzhledem k příznivé situaci rekordně vysokých cen potravinářských komodit promarnily skvělou příležitost k relativně bezbolestnému zrušení zemědělských subvencí bohatého světa. Také Evropská unie, která své zemědělské dotace snižuje autonomně, bude moci v jednáních za několik let nabídnout méně ústupků. Spojené státy se zřejmě dále budou orientovat na bilaterální dohody o volném obchodu, další státy dají přednost regionálním bezcelním zónám.
Experti odhadují, že úspěšně podepsané dohody by přinesly světové ekonomice zisky v řádu stovek bilionů dolarů ročně. Z těchto zisků by zhruba ze 60 procent profitovaly rozvojové země. Předchůdkyně Pascala Lamyho ve funkci výkonného ředitele WTO Eveline Herfkensová v roce 2003 odhadovala, že by uzavření katarského kola v krátké době pomohlo 140 milionům lidí od chudoby. Z krachu jednání budou naopak těžit úzké zájmy různých výrobců ohrožených zahraniční konkurencí.
Politici se s neúspěchem ještě zcela nesmířili a jednají o dalším postupu. Uznávaný ekonom Jagdish Bhagwati tvrdí, že je důležité, že vyjednavači jsou ochotni vést rozhovory i nad původně stanovený časový rámec. Mají tedy stále vůli katarské kolo úspěšně dokončit.
