Ječmínek: O2 arena bude dvakrát dražší, než tvrdil Hušák

Praha - Náklady na pořízení vysočanské O2 areny, kterou z výnosů Sazky splácejí sportovní svazy, se do roku 2021 vyšplhají minimálně na 23 miliardy korun. Na schůzi Českého olympijského výboru to řekl místopředseda představenstva Sazky Roman Ječmínek. Generální ředitel Sazky Aleš Hušák ale doposud tvrdil, že náklady budou sotva poloviční. Podle jeho výpočtů neměly přesáhnout 10 miliard korun.

Ječmínek na schůzi olympijského výboru prezentoval výpočty, které uvádějí celkové náklady na O2 arenu. Ty nezahrnují jen vlastní stavbu, ale také financování dluhopisů a úvěrů do roku 2021. Konečná suma přitom může být podle Ječmínka ještě vyšší než 23 miliard. „Zůstatková cena areny po roce 2021, do kdy měly být splaceny dluhopisy, bude 2,423 miliardy korun. Nejsem si jist, zda bych je neměl ještě k celkové sumě připočíst, pak by celkové náklady na arenu překračovaly dokonce 25 miliard,“ citoval Ječmínka zpravodajský server iHNed.cz.

Ječmínek argument o ceně, na kterou arena český sport vyjde, použil ve snaze přesvědčit sportovní funkcionáře, aby přestali podporovat ve funkci předsedu představenstva a generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka, jehož odvolání část minoritních akcionářů prosazuje. „Myslím, že není možné, aby v čele Sazky a společnosti Bestsport stál člověk, který způsobil sportovním svazům tak obrovský dluh,“ dodal Ječmínek.

Vedení Sazky trvá na svém: arena byla levnější

Vedení Sazky nicméně popírá, že by O2 arena vyšla tak draho. „Částka 23 miliard za výstavbu O2 areny je nesmyslná a nelze ji v současné době určit. Platí data zveřejněná v minulosti,“ sdělil serveru iHNed.cz mluvčí Sazky Jan Tuna. Po Ječmínkovi na schůzi Českého olympijského výboru vystoupil také předseda ČSTV Pavel Kořán. Ječmínkovy informace označil za znepokojující a děsivé. Dodal, že on sám má jiné. Ječmínek podle něj prezentoval materiál, který nebyl určený veřejnosti.

O2 arena, která stála u zrodu finančních problémů Sazky, není paradoxně majetkem loterijní jedničky, a tak ji firma nemůže prodat a z výtěžku uspokojit věřitele. Arena patří společnosti Bestsport. Ten patří z 99,93 procenta občanskému sdružení Zelený ostrov. Sazka v něm má jen 0,07procentní podíl. Podle generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka je Sazka největším věřitelem Bestsportu. I ten je ale stejně jako ona sama v úpadku. A obě firmy spojuje i osoba předsedy představenstva – v obou případech je jím Aleš Hušák.

Sazka pomohla státu, teď za to pyká

O2 arena se měla podle původních předpokladů Sazce vyplatit. Stát, který na výstavbu národní hokejové haly po ekonomickém propadu z let 1997 a 1998 neměl, jí výměnou slíbil zajistit výhradní postavení na poli číselných loterií. To se však nikdy nestalo. Místo toho přišlo trpké vystřízlivění. Halu se daří naplnit jen sporadicky, drahé skyboxy, z jejichž pronájmu měly plynout tučné zisky, zůstaly stranou zájmu firem i bohatých jednotlivců. Podle některých spekulací navíc byla předražená i sama stavba areny. Společnost Bestsport kvůli tomu už dokonce podala žalobu na společnost Skanska.

Stavba, která měla povzbudit český sport a přinést mu prostřednictvím Sazky tučné zisky, jež by mohl využít ke svému rozvoji, způsobila pravý opak. Tok peněz z české loterijní jedničky k jejím akcionářům – sportovním svazům zcela vyschl. A Sazka teď sama bojuje o přežití.

Aleš Hušák
Zdroj: Jindřich Mynařík/ISIFA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...