Praha – Revoluce v kontrole stahování z internetu se nekoná. Videa či hudba, které si přes odpor autorů mnozí ukládají často zdarma do svého počítače, můžou zůstat přesně tam, kde jsou. Poskytovatelé serverů totiž podle nového výroku soudu nemusí automaticky blokovat stránky s nelegálním obsahem. Alespoň tak se vyjádřil generální advokát Cruz Villalón, poradce Soudního dvoru Evropské unie. Nejvyšší soud EU dnes totiž posuzoval stížnost dvou rakouských firem, které žádaly odstranění serveru, který nabízel filmy zdarma. Diskuse už probíhá desetiletí, podle odborníků ale zatím vždycky skončila tím, že nelze na provozovatele stránek přenést odpovědnost za obsah.
Hlas Evropy: Filmy i hudba by měly zůstat na internetu i dál dostupné
Pirátské kopie filmů a seriálů na internetu tak k radosti provozovatelů webů i jejich mnohých uživatelů nejsou žádný problém. Podle generálního advokáta musí soud jednat o každém konkrétním případu zvlášť. V celé unii tak nelze vydat automatický pokyn k zablokování stránek s nelegálním obsahem - o každém jednotlivém případu by měly rozhodovat soudy v zemi, kde k němu došlo. (Názor generálního advokáta Soudního dvora EU na serveru ČRo)
V celém řetězci nahrání obsahu, jeho distribuce a konečného stažení třeba na domácí počítač je protizákonné jen samotné nahrávání. „Stahování hudby či filmů z internetu či jakéhokoliv jiného zdroje je legální. Samozřejmě za předpokladu, že stahujete pouze pro vlastní potřebu a nepoužíváte-li při stahování P2P sítě, které z vás udělají zároveň někoho, kdo hudbu či film nabízí ke stažení a umožňuje stahovat dalším,“ vysvětluje na svém blogu odborník Daniel Dočekal.
Autoři – i v českém prostředí – tak budou muset dál hledat jiné cesty, jak svá díla chránit. „V České republice je tato situace řešená zákonem… Poskytovatelé mají malou odpovědnost, je to jako pošta, taky nemá odpovědnost za obsah dopisů,“ řekl pro ČT24 analytik Petr Koubský.
Přestože názory generálního advokáta nejsou pro evropský soud závazné, ve většině případů se jimi řídí. A tak není divu, že mnozí k tomuto výroku vzhlíželi s očekáváním; a výsledek je k uspokojení většiny: filmy nebo hudba budou zřejmě i dál na internetu snadno dostupné. Podle analytiků ale existuje jediná podmínka: jestliže je poskytovatel upozorněn na závadnost obsahu, je povinen ho odstranit.
A tak provozovatel webové stránky, na které jsou jinak autorsky chráněná díla zadarmo ke stažení, za jejich šíření vůbec nezodpovídá. Provozuje totiž jen prostor. Jeho obsah dodávají uživatelé. „Veškerý nelegální obsah na našem serveru, o kterém víme, je neprodleně smazán. Takže my odpovědnost necítíme,“ vyjádřil se už dříve pro ČT Tadeáš Novák, mluvčí serveru Uložto.cz. Jde o nejznámější stránku, kde uživatelé videa, hudbu či třeba hry hledají.
Jak přistupuje k poskytovatelům obsahu český zákon
Poskytovatelé služeb nejsou povinni
- dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací,
- aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.
Je tam, ale kdo ho nahrál?
Podle policie ale nestačí ani vystopovat počítač, ze kterého byl třeba film na internet nahrán. „Kriminalisté musí dokázat, kdo počítač ovládal,“ vysvětluje kriminalista Karel Kuchařík. A tak celá Evropa řeší, kde končí svoboda internetu a začínají autorská práva.
Přitom hledání hudby nebo filmů na internetu není v Evropské unii nic neobvyklého. Víc než polovina mladých Evropanů mezi 15 a 24 lety nepovažuje stahování takových záležitostí na internetu pro sebe za nic špatného. Opačného názoru jsou jejich autoři.
Právě z jejich popudu se soud problematikou zabýval, případ k posouzení poslala rakouská justice. Nedokázala totiž sama zhodnotit, ke komu se má přiklonit. Víc než rok soudy řešily případ, ve kterém dvě rakouské filmové společnosti žádaly odstranění serveru, který nabízel filmy zdarma a porušoval tak autorské právo.
GALERIE
videogallery_394069
Internet je alternativní prostor
Podobný spor se aktuálně řeší i v Česku, a nejde přitom zdaleka o první případ. Jenže podle odborníků nelze po provozovatelích serverů požadovat, aby věděli, v jaký okamžik určitá stránka porušuje autorská či jakákoliv jiná práva. „Pakliže nerozhodne soud, nebo pakliže si nejsme úplně jistí tím, že někdo porušuje práva, tak ho nemůžeme nutit k tomu, aby své služby nějak blokoval či omezoval,“ myslí si redaktor Živě.cz Jakub Čížek, který byl hostem vysílání ČT24.
Webové prostředí zatím zůstává poměrně nepostihnutelné. I když policie pohyby na něm monitoruje a ona i další orgány řeší to, co na něm lze získat. „Internet je stále takový alternativní prostor, u něhož mnozí usilují o to, aby byl naprosto dostupný,“ vysvětluje Čížek.
V Česku je podle odborníků jedním z hlavních problémů to, že se zatím autoři obsahu nedohodli na cenově dostupné variantě s poskytovateli serverů. Filmy nebo hudbu jim většinou nechtějí prodávat. „Poskytují je velmi neradi a za velmi nevýhodných podmínek pro poskytovatele serverů,“ uvedl ve vysílání ČT24 šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.
V Česku ojedinělým tak zůstává případ sporu o poplatky za film Kuky se vrací. V něm zvítězil nad internetovým šířením režisér Jan Svěrák. Soud uvedl, že server Share-rapid.cz mu musí zaplatit za to, že si film nelegálně stáhlo přes třináct tisíc lidí. Pokutu vyčíslil na půl milionu korun.
Podobné servery na obsahu vydělávají, tvůrcům ale žádné odměny neodvádějí. Daný případ byl pro soudy jednodušší proto, že ani na žádost autorů server dílo nestáhl. To je ale podle odborníků ojedinělé. Většina z nich po upozornění díla znepřístupňuje. V současné době tak na internetu funguje určitá rovnováha. „Jakýkoliv posun této rovnováhy, přestože již léta se na něj tlačí, je velice riskantní z hlediska budoucnosti internetového byznysu jako celku,“ myslí si odborník Petr Koubský. Podle něj by to v nejkrajnějším případě zcela znemožnilo fungování podobných portálů, což by změnilo pojetí internetu.