Francie a Německo pootevřely vrátka k bankrotu členů eurozóny

Brusel - Francie a Německo se dnes dohodly na tom, jak Evropská unie do řešení případných dalších krizí v eurozóně zapojí soukromé investory. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Takzvaný stálý krizový mechanismus, který je často označován za řízený bankrot států, by měl po roce 2013 nahradit současný záchranný fond eurozóny.

Detaily dohody by Berlín a Paříž měly zveřejnit na zasedání ministrů financí eurozóny a EU, kteří se dnes sešli v Bruselu, aby schválili finanční pomoc pro Irsko. Zatím není zřejmé, zda by se do nového záchranného systému měly zapojit i země, které neplatí evropskou jednotnou měnou, tedy i Česká republika.

„Francie a Německo na poslední chvíli celou věc protlačily na zasedání ministrů financí EU, aby vyslaly jasný signál, že se do stálého mechanismu zapojí i soukromí investoři. Dohody bylo dosaženo,“ tvrdí nejmenovaný zdroj. Zapojení soukromých investorů, tedy především bank, znamená, že v případě krachu některého z členských států by investoři přišli o předem určenou část svých investic do dluhopisů postižené země.

Podle náměstka českého ministra financí Tomáše Zídka, který zastupoval ČR na dnešním jednání v Bruselu, by se na novém krizovém mechanismu mohly podílet také členové EU stojící mimo eurozónu. Přispěla by tak i Česká republika.

Diskuse o novém mechanismu zřejmě vyhrotila krizi

Nový systém permanentního krizového mechanismu navrhovalo již na říjnovém summitu EU Německo a někteří ekonomové tuto myšlenku viní z umocnění dluhové krize v Irsku a dalších zemích na periferii eurozóny. Investoři podle nich znervózněli, že ztráta nemalých investic do vládních dluhů v eurozóně se pomalu, ale jistě stává realitou. Začali proto z dluhopisů extrémně zadlužených evropských zemí požadovat mnohem vyšší výnosy.

Němci se spolu s Francouzi navzdory kritice snaží, aby se unie dohodla na takzvaném řízeném bankrotu již na nadcházejícím summitu, který se koná 16. a 17. prosince v Bruselu. Aby uklidnili trhy, zdůrazňují, že ztráta části investic by se neměla týkat závazků z minulých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 10 hhodinami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 21 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
5. 3. 2026
Načítání...