Praha – Češi často netuší, jak se nejlépe vypořádat se situací, kdy si potřebují půjčit peníze například na bydlení. Zde můžou naletět a například na 20letý úvěr zvolí spotřební úvěr namísto hypotéky. Poté se jen nestačí divit, jakým tempem za uběhlá léta naskakují nezanedbatelné úroky. Odborníci proto v pořadu ČT Suma sumárum vysvětlili, jaký je rozdíl mezi hypotékou a spotřebním úvěrem. Rovněž popsali, co už je lichva a co znamená zkratka RPSN.
Anita Fulínová se přistěhovala do jedné vesnice v Brdech: „Tahle vesnice se mi líbila. Přistěhovala jsem se sem z města, s manželem jsme zakoupili baráček ve Vševilech. Za cenu 250 tisíc, 300 tisíc nám pak ještě zbylo na opravu. No, pak jsme začali přestavovat.“ Její manžel bohužel zemřel, a zůstala tak sama se dvěma dětmi a sestrou. „Sháněla jsem finanční prostředky, dá se říct půjčku. (…) Obcházela to tady paní, která půjčky nabízela. Tak mi nabídla hypopůjčku,“ říká paní Fulínová, která „finanční poradkyni“ uvěřila výhodná procenta a podmínky.
Miloslav Škvára, autor skript o finanční gramotnosti:
„Paní Fulínová z mého pohledu potřebovala obyčejné auto a sedla do drahého sporťáku, který bude dlouhou dobu splácet.“
Na podobné nabídky různých neznámých nebankovních společností je přitom třeba dávat velký pozor. Úvěr není to samé jako hypotéka a 20procetní úrok na dobu 20 let představuje nepříliš nevýhodnou podmínku.
Úrokové sazby u jednotlivých institucí se liší zásadním způsobem. Úvěr u banky není žádné dobrodružství, většinou nabízí solidní RPSN a u šestiletého splácení i solidní úrok. V podpalubí u nebankovních institucí se ale dějí věci, například přemrštěný úrok a 63procentní RPSN mluví za vše.
RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které spotřebitele informuje o výhodnosti, resp. nevýhodnosti poskytovaného úvěru. RPSN je procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku. Je to poplatek spojený se splátkami, správou a dalšími výdaji, které se váží k čerpání úvěru.
Jak opustit úvěrovou spirálu?
Pořad Suma sumárum odpovídal i na téma takzvaných oddlužovacích společností, které předluženým lidem nabízejí pomoc za peníze. „Sice nějakým způsobem uchopí řízení dluhu klienta, ale spíš to vede k dalším poplatkům na straně klienta, případně k dalším sankcím za nesplácení,“ uvedl Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden.
Podle něj je častým varovným případem praxe, při které agentury podepíší smlouvu s klientem a pak se mu téměř nevěnují: „Ten člověk se tam nemůže dovolat a vlivem nějakých smluvních podmínek se dostává zase do zpoždění se splátkami vůči této agentuře. A v důsledku toho se zadluží ještě víc. Z naší zkušenosti jsou služby podobné tomu, co by buď člověk zvládl sám, nebo třeba za asistence někoho třeba v nějaké bezplatné službě - třeba v občanské poradně, kam kdokoliv může přijít a neplatí žádnou částku vlastně za podporu a pomoc v té komunikaci s věřitelem.“
