Exekutorská komora se obává rozpadu systému vymáhání práva, pokud dojde na návrh ministerstva spravedlnosti o snížení odměn exekutorů. Hrozí totiž, že exekutorské úřady kvůli rostoucím nákladům svůj provoz dále neutáhnou a skončí. O práci by mohlo přijít i více než tři tisíce zaměstnanců. Podle ministerstva spravedlnosti by se ale v případě zániku některých úřadů ostatní podělily o zbytek trhu. Ministerstvo pod vedením Roberta Pelikána (ANO) klade důraz na boj se zneužíváním exekucí a snaží se posílit dozor nad činností exekutorů. Úprava exekutorských tarifů je tak jen jednou ze změn.
Odměna soudním exekutorům by podle plánu ministerstva spravedlnosti klesla až o dvě třetiny, uvedl prezidentka exekutorské komory Pavla Fučíková. Avšak prostor pro snížení exekučního tarifu podle jejich dat není, upozornila.
Podle Fučíkové by se měli naopak hledat cesty, jak kompenzovat úřadům stále rostoucí náklady a agendu. „Už teď má řada exekutorů vážné finanční potíže a mnoho z nich zvažuje propouštění zaměstnanců či přímo uzavření úřadů,“ dodala Fučíková.
Dramaticky by se tak podle ní mohla snížit vymahatelnost práva v Česku. „Věřitelé se opět nedomohou svých peněz,“ varovala Fučíková. Exekutoři aktuálně vymáhají jistinu ve výši 350 miliard korun. Konečné důsledky by ale podle ní byly mnohem širší a negativně by je pocítila také státní pokladna. Státu totiž v případě, že exekutoři budou nuceni svou činnost ukončit, reálně hrozí náhrada škody až 100 miliard korun, podotkla.
Ministerstvo se závěry exekutorské komory nesouhlasí. „Z analýzy exekučního prostředí na základě dat, která nám poskytla sama exekutorská komora, vyplývá, že rentabilita exekutorských úřadů se pohybuje podle našich modelů na úrovni 20 až 25 procent,“ uvedla Kristina Labohá z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
V Česku je 158 obsazených exekutorských úřadů. I kdyby některý z nich hypoteticky přestal být rentabilní, zbylé úřady se podělí o zbytek trhu, podotkla Labohá.
O tom, že jsou odměny exekutorů příliš vysoké, mluvil ministr spravedlnosti Robert Pelikán například loni v souvislosti s případem exekutora Juraje Poláka, který měl smlouvu s ostravským dopravním podnikem. Nabídl tehdy, že z každé své odměny za černého pasažéra zaplatí dopravnímu podniku částku 1800 korun. „Odměna, jak je nastavena naší vyhláškou, je zbytečně vysoká, když z toho může exekutor něco postrádat,“ řekl tehdy Pelikán.
Ministerstvo spravedlnosti také uvažuje o zavedení záloh na náklady exekucí, které by platili věřitelé. Podle Pelikána tak ponesou riziko, že dlužník nebude schopný platit. Povinné zálohy věřitelům komora podporuje. Omezilo by se tak zahajování marných exekučních řízení. Ke zlepšení situace s mnohačetnými exekucemi by podle komory měla pomoct i možnost ukončit exekuční řízení například pro dlouhodobou nemajetnost dlužníka.
Ministerstvo se na exekuce zaměřuje
Už teď komora zaznamenává podle svého viceprezidenta Vladimíra Plášila nepříznivou ekonomickou situaci exekutorských úřadů, která je zapříčiněna kromě zmíněných problémů také stále rostoucím počtem nevymahatelných exekucí (až 70 procent řízení), za něž exekutoři nedostávají zaplaceno.
Dvoutřetinové snížení exekučního tarifu vysvětlil na příkladu, kdy při vymožené pohledávce 20 tisíc korun za dvouletou průměrnou dobu vymáhání by exekutor podle návrhu ministerstva dostal celkem tři tisíce korun. Odměna by byla tisíc korun, tedy 50 korun měsíčně, paušální náhrada nákladů další dva tisíce. Nyní ve stejném případě získá tři tisíce jako odměnu a ještě 3500 na náklady.
„Za paradoxní a nespravedlivé lze považovat nejasné zvýhodňování insolvenčních správců, kteří dostávají zaplaceno minimálně 45 tisíc korun, a to vždy a bez ohledu na to, zda peníze vymůžou. Úhradu odměny jim garantuje stát. Naproti tomu minimální odměna exekutora by u navrhovaného snížení exekučního tarifu činila jen 500 korun. Odměnu exekutor dostává jen v případě, že peníze vymůže,“ upozornil člen prezidia komory Martin Tunkl.
Exekutoři jsou odměňováni podle tarifu nastaveného před 15 lety, podle ministerstva vysoce naddimenzovaného, který neodpovídá současné sociální a ekonomické situaci. Dílčími úpravami se už o 50 procent snížily odměny a náhrady výdajů v případě dobrovolné úhrady dlužníkem a byly zavedeny limity na náklady, jako je cestovné.
Pro ministerstvo spravedlnosti je důležitou oblastí kontrola exekutorů. Na ministerstvu vznikl i samostatný odbor exekučního dohledu, navýšil se také počet kontrol exekutorských úřadů na 50 ročně, takže každý soudní exekutor by měl být zkontrolován minimálně jednou za tři roky. Novela exekučního řádu také umožnila kontrolu exekutorského úřadu bez nutnosti předchozího upozornění a zavedla povinnost exekutora vždy pořídit videozáznam ze soupisu movitého majetku dlužníka. Ministerstvo navíc plánuje zpracovat nové a přehledné formuláře exekučních příkazů, aby se v nich běžný člověk měl šanci vyznat.
