Praha - V České republice roste počet neplatičů. Do Centrálního registru dlužníků přibudou každý týden desetitisíce záznamů a zvyšuje se i počet exekucí a veřejných dražeb. Právě exekutoři jsou často pranýřováni za to, že se na úkor dlužníků obohacují. Jejich činnost by měla zpřísnit chystaná novela.
Exekutora u svých dveří nevidí nikdo rád. Přesto ho ročně chtě-nechtě pozve dál téměř každý desátý Čech. Po rozpočítání celkového dluhu by každý Čech dlužil přes sto tisíc korun. Ekonomická krize ale není odpověď na vše. Podle odborníků svým financím nerozumíme a neumíme s nimi zacházet.
Dlužník, jenž čelí většímu množství exekucí, je obvykle vybaven nízkou finanční a právní gramotností. V takovém případě je na místě požádat soud o oddlužení (tzv. osobní bankrot), podmínkou však je, že žádný ze závazků nepochází z podnikatelské činnosti. U rekordmanů-dlužníků, u nichž počet exekucí překročí stovku, se však většinou setkáváme s naprostou lhostejností a nevázaným životním stylem.
Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory ČR
„Řada těchto lidí má zkušenost s vězením, pracuje načerno a trvalý pobyt má hlášen na obecním či městském úřadě. Tito dlužníci žijí s vědomím, že majetek, jímž disponují, nepostačí k umoření všech pohledávek. Donekonečna proto kumulují dluhy. Většinou se jedná o závazky, které jim váznou vůči neseriózním poskytovatelům půjček či lichvářům. Tyto subjekty totiž zpravidla neprověřují své klienty v žádné databázi dlužníků a půjčují právě těm žadatelům, kteří už nemají naději na úspěch u renomovaného poskytovatele.“
Loni se počet exekucí přiblížil milionu a oproti minulým letům tak došlo k rekordnímu nárůstu. Letos číslo pravděpodobně neklesne. „Nárůst počtu exekucí je mimo jiné způsoben finanční vyčerpaností věřitelů, kteří žalují a dávají do exekuce i pohledávky, které v době blahobytu příliš neřešili. Opadá i zájem věřitelů o neefektivní výkony rozhodnutí prováděné soudy. Na počet exekucí však nemají exekutoři žádný vliv. Jde o aktivitu věřitelů a činnost soudů,“ vysvětluje Prošek.
Exekutoři tak mají plné ruce práce. Musejí dělat denně v průměru tři až čtyři spisy, záleží však na dálce nebo kam musí jet, protože soudního exekutora si vybírá přímo věřitel. Právě nepřiměřené cestování exekutorů bylo dlouho trnem v oku kritikům exekučního zákona. Omezení cestovného je jedním z bodů připravované novely. Tu ale Senát vrátil s mnoha připomínkami zpět do parlamentu. Poslanci by ji znovu měli projednávat v září.
