Evropská investiční banka poskytne ČEZu miliardu. Investice by měly jít do inovací a start-upů

Evropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.

Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy korun (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. K podpisu dohody došlo v pátek v Praze.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík upřesnil, že nejde o půjčku ze strany EIB, ale o společné investování. „Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZu a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun),“ uvedl výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec. Místopředseda představenstva ČEZu Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a obnovitelných zdrojů.

  • Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.

Od předloňska vstoupil ČEZ prostřednictvím Inven Capital do několika projektů v Německu. V létě 2015 vstoupil do firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště. Na podzim téhož roku vstoupil do firmy Sunfire, vyrábějící moderní palivové články. Na konci loňského dubna se ČEZ stal druhým největším akcionářem mnichovské firmy Tado°, která prodává takzvané chytré termostaty.

Letos firma koupila významný minoritní podíl v německé společnosti Cloud & Heat Technologies, která přináší řešení využívající teplo z datových serverů k vytápění a ohřevu vody pro komerční prostory. Vstoupil i do francouzské společnosti Vulog, která poskytuje technologie pro sdílení ekologických aut ve městech.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Finančně podporuje životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.

EIB loni v Česku zvýšila meziročně objem financování o třetinu, když poskytla 619 milionů eur (15,9 miliardy korun) formou nových úvěrů, záruk a vlastního kapitálu. Z toho 526 milionů eur poskytla EIB a 93 milionů eur její dceřiná společnost Evropský investiční fond (EIF).

EIB například poskytla provozovateli přenosové soustavy ČEPS zhruba tři miliardy korun (111 milionů eur) na posílení a modernizace energetické přenosové soustavy. Projekt pomáhá realizaci investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, který zahrnuje 25 projektů přenosové soustavy včetně systémů informačních a komunikačních technologií.

EIB letos zvýšila objem financování v Česku

Letos pak EIB poskytla v Česku formou nových úvěrů a záruk zatím asi 800 milionů eur (20,5 miliardy korun), uvedl viceprezident EIB Vazil Hudák. „Předběžně víme, že jsme v roce 2017 udělali deset transakcí v celkové objemu asi 800 milionů eur. Do konce roce se to možná ještě o něco navýší, ale přibližně mezi 800 až 900 miliony eur bychom se měli za rok 2017 pohybovat,“ řekl Hudák. 

EIB podle něj letos v ČR investovala především přes lokální banky - Českou spořitelnu, ČSOB, Moneta Money Bank nebo Komerční banku. „Zprostředkovatele jsme využili na to, aby posunuli peníze dál na podporu malých a středních podniků, především do oblasti inovací, nových technologií a enviromentálních projektů,“ uvedl.

V příštím roce EIB podle něj v Česku očekává objem financování minimálně na letošní úrovni. „U nové vlády vidíme větší ambici investovat do infrastruktury, do větších projektů. Takže se, myslím, můžeme posunout směrem k 900 milionům až miliardě eur,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
13:40Aktualizovánopřed 48 mminutami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Ta byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu, po únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA se však Trumpovi daří přesměrovat dodávky venezuelské ropy do Spojených států.
před 55 mminutami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 1 hhodinou

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 10 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 21 hhodinami

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
včera v 03:23

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
9. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...