Evropská investiční banka poskytne ČEZu miliardu. Investice by měly jít do inovací a start-upů

Evropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.

Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy korun (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. K podpisu dohody došlo v pátek v Praze.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík upřesnil, že nejde o půjčku ze strany EIB, ale o společné investování. „Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZu a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun),“ uvedl výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec. Místopředseda představenstva ČEZu Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a obnovitelných zdrojů.

  • Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.

Od předloňska vstoupil ČEZ prostřednictvím Inven Capital do několika projektů v Německu. V létě 2015 vstoupil do firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště. Na podzim téhož roku vstoupil do firmy Sunfire, vyrábějící moderní palivové články. Na konci loňského dubna se ČEZ stal druhým největším akcionářem mnichovské firmy Tado°, která prodává takzvané chytré termostaty.

Letos firma koupila významný minoritní podíl v německé společnosti Cloud & Heat Technologies, která přináší řešení využívající teplo z datových serverů k vytápění a ohřevu vody pro komerční prostory. Vstoupil i do francouzské společnosti Vulog, která poskytuje technologie pro sdílení ekologických aut ve městech.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Finančně podporuje životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.

EIB loni v Česku zvýšila meziročně objem financování o třetinu, když poskytla 619 milionů eur (15,9 miliardy korun) formou nových úvěrů, záruk a vlastního kapitálu. Z toho 526 milionů eur poskytla EIB a 93 milionů eur její dceřiná společnost Evropský investiční fond (EIF).

EIB například poskytla provozovateli přenosové soustavy ČEPS zhruba tři miliardy korun (111 milionů eur) na posílení a modernizace energetické přenosové soustavy. Projekt pomáhá realizaci investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, který zahrnuje 25 projektů přenosové soustavy včetně systémů informačních a komunikačních technologií.

EIB letos zvýšila objem financování v Česku

Letos pak EIB poskytla v Česku formou nových úvěrů a záruk zatím asi 800 milionů eur (20,5 miliardy korun), uvedl viceprezident EIB Vazil Hudák. „Předběžně víme, že jsme v roce 2017 udělali deset transakcí v celkové objemu asi 800 milionů eur. Do konce roce se to možná ještě o něco navýší, ale přibližně mezi 800 až 900 miliony eur bychom se měli za rok 2017 pohybovat,“ řekl Hudák. 

EIB podle něj letos v ČR investovala především přes lokální banky - Českou spořitelnu, ČSOB, Moneta Money Bank nebo Komerční banku. „Zprostředkovatele jsme využili na to, aby posunuli peníze dál na podporu malých a středních podniků, především do oblasti inovací, nových technologií a enviromentálních projektů,“ uvedl.

V příštím roce EIB podle něj v Česku očekává objem financování minimálně na letošní úrovni. „U nové vlády vidíme větší ambici investovat do infrastruktury, do větších projektů. Takže se, myslím, můžeme posunout směrem k 900 milionům až miliardě eur,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...