Praha – Eurozóna se začíná otřásat v základech. Odborníci se nemohou shodnout na tom, zda přežije blízkou budoucnost, nebo ne. Jisté je ale jedno – když přežije, vyjde ji to draho. Hosté dnešního pořadu ČT Otázky Václava Moravce se přiklonili k tomu, že eurozónu zatím pohromadě udrží nezměrná politická vůle, v jejímž čele stojí především Německo.
Eurozónu drží pohromadě politická vůle, domino efekt by nepřežila
Německo uvažuje o návrtu k marce, prý by se to vyplatilo
Němečtí ekonomové počítají náklady na výstup z eurozóny. Účast v uskupení totiž ročně zemi přijde na 20 miliard eur. Za vystoupení by podle výpočtů Němci zaplatili 24 miliard. Odchod největší evropské ekonomiky tak už podporuje 60 procent Němců. Politici o tom ale nechtějí ani slyšet. Mají strach z izolace země. Ještě více by se ale ekonomiky dotknulo zhoršení podmínek pro exportéry. Vývoz je přitom nyní hlavním tahounem hospodářství. Marka by totiž okamžitě oproti euru výrazně posílila.
54 minut
Otázky Václava Moravce
„Německý export by se stal velmi drahý, a přestože je kvalitní, tak si myslím, že by ta samotná kvalita nestačila. Německé exporty, si myslím, že by minimálně v krátkém období, zaznamenaly výrazný propad,“ tvrdí ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Ekonomové ale neustoupí. Reálně by prý vývoz poklesl maximálně o půl procenta. Závislost země na eurozóně podle nich klesla za posledních 15 let téměř o desetinu. Další otázkou je ale majetek o hodnotě 900 miliard eur, který země v zahraničí drží. Jeho cena by ihned spadla. Odchod Německa z eurozóny je tak zatím nepravděpodobný.
Eurozónu udrží pohromadě politici, ne ekonomické výhody
Filozof a politolog Václav Bělohradský:
„Euro je skutečně ideologické rozhodnutí. Bylo třeba potrestat Německo za to, že se sjednotilo. Strach z toho sjednocení Německa tady byl, proto jim vezmeme marku a více je svážeme s Evropou tím, že zavedeme společnou měnu. Je to politické rozhodnutí, jeho cílem bylo integrovat sjednocené Německo, jehož náklady na sjednocení jsme z části zaplatili my Evropané.“
Vzhledem k tomu, že eurozóna z politického rozhodnutí vzešla, bude i politická vůle jediným způsobem, jak ji zachovat, myslí si Bělohradský. Podle ekonoma Milana Zeleného tak ekonomické výhody či nevýhody ustoupí do pozadí. Jedním dechem dodává, že ale nechuť politiků rozpustit eurozónu nepřekoná případné první rozhodnutí některého státu ze zóny platící společnou měnou, vystoupit. Velkou roli bude podle něho hrát domino teorie. „Stačí, aby jeden stát vystoupil. I když to bude bezvýznamný stát, třeba Slovensko,“ myslí si ekonom. Pak už se prý strhne lavina a eurozóna se velmi rychle rozpadne.
Podle Bělohradského se problém budoucnosti eurozóny rozhodně během pěti let, možná dříve, a ač nejsme členem uskupení, a ani tam nyní nespěcháme, případný rozpad nás bude velmi bolet. „My bychom se na to těšit neměli, protože pro nás by to minimálně krátko a střednědobě znamenalo také velký otřes, i když nejsme na euru účastni. Ale vzhledem ke struktuře naší ekonomiky, by to nevěstilo nic dobrého,“ tvrdí šéfporadce předsedy vlády ČR Martin Říman (ODS).
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník:
„Dovedu si představit, že poté by nastala naprostá panika. Jednotlivé země by se uzavřely ve svých národních hranicích. Začaly by vytvářet měnové, obchodní, devizové války a Evropa by byla rozdrobená.“
Německá marka versus euro