Praha - Nová makroekonomická prognóza, kterou ministerstvo financí zveřejní v pondělí, bude ve srovnání s červencovým výhledem počítat s mnohem horším vývojem ekonomiky, a to ve všech ukazatelích. Na dnešní konferenci Národní ekonomické rady vlády to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Navíc podle něj bude tato zhoršující se tendence pokračovat. Rozpočet, který nyní putuje legislativním procesem, proto bude třeba v příštím roce poupravit.
„Myslím si, že vás nepřekvapím, když řeknu, že ve všech makroekonomických ukazatelích bude výrazně horší než prognóza poslední a že se nedomnívám, že to bude poslední špatná zpráva. Obávám se, že se jedná o trend,“ varoval Kalousek. Nikdo podle něj v tuto chvíli nedokáže nyní říct, jak se bude ekonomika vyvíjet a kde skončí. Proto ministr předpokládá, že návrh rozpočtu na příští rok bude potřeba v příštím roce novelizovat. „Předpokládám, že vláda bude muset jít v únoru, v březnu příštího roku do Poslanecké sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu,“ upozornil Kalousek.
Zhoršení indikátorů české ekonomiky podle Kalouska kopíruje změny, které nedávno učinila německá vláda. Růst německé ekonomiky v příštím roce podle odhadů výrazně zpomalí a pravděpodobně nepřesáhne jedno procento.
I když bude mít ekonomické zpomalení vliv na výši příjmů i výdajů státu, Kalousek nehodlá připustit prudký nárůst deficitu. „Stále si stojím za tím, že deficit veřejných financí bude začínat trojkou,“ uvedl ministr. Vláda podle něj rovněž dodrží naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 135 miliard korun.
Ministerstvo financí v červenci zlepšilo pro letošní i příští rok odhad růstu české ekonomiky na 2,5 procenta v obou letech. V roce 2013 by ekonomika měla podle dosavadních odhadů ministerstva růst o 3,3 procenta a následně v roce 2014 stoupnout o 3,9 procenta. Premiér Petr Nečas (ODS) už ale dříve připustil, že by česká ekonomika mohla růst v příštím roce i o procento pomaleji, než předpokládá doposud platná prognóza.
České hospodářství ztrácí dynamiku už letos. Oproti prvnímu čtvrtletí, kdy se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,9 procenta, činilo tempo růstu ekonomiky ve druhém čtvrtletí pouze desetinu procenta.
Tři možné scénáře
Podle ekonomů přicházejí teoreticky v úvahu tři scénáře vývoje Česka. Podle prvního se podaří problémy vyřešit a česká ekonomika jen zpomalí na jednoprocentní růst. Druhý počítá s propadem o čtyři procenta a třetí krizový scénář kalkuluje i s nákazou bankovního sektoru. „Objevují se náznaky, že v takovém případě by německá ekonomika mohla propadnout až o dvacet procent. Česká ekonomika je s Německem svázaná a podobné číslo by platilo i pro Čechy,“ varuje David Marek, hlavní analytik Patria Finance.
Dokonce i národní ekonomická rada vlády doporučila vládě podpořit stabilizaci eurozóny a připravit si scénáře i pro ten nejhorší možný vývoj. Rozpad eurozóny považuje národní ekonomická rada vlády za nejhorší možný scénář i pro Česko. Země by pak stála před hlubokou a dlouhou krizí.
