E.ON získal svolení ke koupi části innogy. Musí ale prodat její aktivity v Česku

Evropská komise schválila energetické firmě E.ON převzetí části majetku společnosti innogy za splnění určitých podmínek, mezi které patří i prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice. E.ON to považuje za svůj největší ústupek vůči EK. Zároveň po 17 letech končí u innogy ČR generální ředitel Martin Herrmann a odchází také finanční ředitel Thomas Merker. Novým šéfem je Tomáš Varcop. Ve vedení firmy ho doplní finanční ředitel Zbyněk Solecký a Josef Benda. Změny souvisí s rozhodnutím Komise.

Německá společnost innogy je největším distributorem plynu v České republice, kde na konci loňského roku zaměstnávala 4100 lidí. Firma v tuzemsku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby pro více než 1,6 milionu zákazníků. Innogy uvedla, že pro její klienty v Česku se rozhodnutím Evropské komise nic nemění. Nový investor české skupiny innogy bude podle ní znám v příštím roce.

E.ON kupuje majetek innogy v rámci složité dohody o výměně majetku s německou energetickou firmou RWE. E.ON by po dokončení transakce měl působit převážně v distribuci a maloobchodním prodeji elektřiny a plynu, RWE pak zejména v produkci elektřiny na velkoobchodním trhu. RWE se také stane klíčovým hráčem na trhu obnovitelných zdrojů energie.

Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování plánovaného převzetí části majetku innogy letos v březnu. Vyjádřila obavy, že převzetí by mohlo omezit konkurenci a zvýšit ceny v některých členských státech Evropské unie, včetně České republiky.

E.ON proto Komisi nabídl ústupky, které kromě prodeje aktivit v Česku zahrnovaly i prodej části elektrárenských aktivit v Maďarsku a některých aktivit v Německu. Evropská komise nyní uvedla, že pokud E.ON dodrží své závazky a prodá navrhovaný majetek, spojení schvaluje.

„Je důležité, aby si všichni Evropané a podniky mohli koupit elektřinu a plyn za konkurenční ceny. Dnes můžeme firmě E.ON schválit akvizici innogy, protože závazky, které E.ON nabídl, zajistí, že fúze nebude mít za následek menší výběr a vyšší ceny v zemích, kde tyto společnosti působí,“ uvedla v prohlášení komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

RWE už dříve získala od Evropské komise povolení převzít výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra od společnosti E.ON, což je také součástí celé transakce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...