Poslanecká sněmovna schválila důchodovou novelu, díky které vláda nejspíše dostane pravomoc zvyšovat důchody nad zákonný rámec. Podle zákona se zvyšují vždy v lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Odborná komise pro důchodovou reformu nyní připravuje možnosti, jak by se systém mohl vyvinout. Předseda komise Martin Potůček zmínil navázání valorizace na spotřebitelský koš důchodců. Mohlo by to znamenat penze, které jim zajistí důstojný život. Padaly ale prý i návrhy, aby se odvíjela od poloviny růstu reálných mezd. Uvedl to v pořadu 90' ČT24, jehož hlavním hostem byl místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD).
Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) navrhoval původně, aby hranice pro zvýšení důchodů činila 1,7 procenta. Vyšší procento prosadili sociální demokraté po dohodě v koalici. Schválená novela by příští rok mohla umožnit zvýšit vládě starobní penze v průměru zhruba až o tři sta korun měsíčně, koalice se zatím shoduje na valorizaci o dvě stě korun. Zvýšení by podle zákona mohlo činit kolem 180 korun.
Před hlasováním se ozvala pravicová opozice s tím, že novelu nepodpoří. Obává se jejího zneužívání před volbami. „Státní rozpočet schvaluje sněmovna a považujeme za vhodné, aby o mimořádném zvýšení důchodů hlasovala právě sněmovna,“ uvedl Zbyněk Stanjura (ODS).
„To, co tady prosadila pravice ODS a TOP 09, byla prostě restrikce, která vedla ke 40 korunám valorizace v letošním roce a určitě se všichni shodli, zejména senioři, že to nebyl dobrý způsob,“ prohlásil Sobotka.
Pro předlohu hlasovalo 138 ze 171 přítomných poslanců. Vedle klubů koaličních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL ji podpořili také opoziční poslanci KSČM, Úsvitu a nezařazení členové dolní komory. Proti hlasovalo 30 poslanců za TOP 09 a ODS.
ODS neuspěla ve sněmovně s požadavkem rozsáhlejší úpravy výpočtu a valorizace penzí. Občanští demokraté navrhli zvýšení základní výměry důchodu, na čemž by podle autorů vydělali hlavně lidé s nižšími penzemi. Pravomoc vlády zvýšit důchody nad zákonný rámec by podle návrhu ODS měla hranici 1,8 procenta a podléhala by souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
Důchody se v Česku podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Tyto ukazatele za poslední období byly nízké, takže měsíční penze letos vzrostla v průměru o 40 korun. Zákonodárci proto přidali důchodcům jednorázově pro tento rok 1200 korun navíc.
Mohla by se valorizace navázat na spotřební koš důchodců?
Vláda v minulosti možnost schválit i vyšší než zákonnou valorizaci měla. Novela to ale před několika lety zrušila. Odborná komise pro důchodovou reformu má brzy předložit návrhy, jak valorizaci změnit v budoucnu.
„V diskusích převažuje názor, že rozevírání nůžek mezi reálnou mzdou a výší důchodu v minulosti je do jisté míry způsobeno také tím, že se index růstu cen vztahoval na celou populaci, nikoli na spotřebitelský koš důchodců,“ podotknul předseda komise Martin Potůček. Kdyby se podle něj valorizace vázala na spotřebitelský koš důchodců, tak „kdyby vývoj pokračoval do budoucna tak, jak to vypadalo v minulých deseti letech, tak by se především výrazně snížil počet důchodců pod hranicí chudoby“.
Důležité ale bude také navázání na růst reálných mezd. „Padaly i takové návrhy, že by se valorizace důchodů měla odvíjet ne od třetiny, ale do poloviny růstu reálných mezd,“ dodal. Největší komplikaci nyní podle Potůčka představuje to, že politické strany, které rozhodují v Poslanecké sněmovně, se velmi obtížně shodují na krocích, které by byly všeobecně přijatelné pro všechny.
Probírají se také změny v důchodovém systému, například jak zlepšit příjmy. Potůček zmiňuje vyšší příspěvky od zaměstnavatelů. „Je to běžné na západ od našich hranic. U nás přispívají zaměstnavatelé do třetího pilíře, ale rozhodně příspěvky nejsou takové jako na Západě, a myslím, že by mohly v dlouhodobější perspektivě systému pomoci,“ podotknul Potůček.
Český důchodový systém zůstává stále v minusu. I když byly příjmy ze sociálního pojištění loni rekordní a činily skoro 352 miliard, na úhradu penzí to nestačilo. Stát musel důchodcům vyplatit ještě o bezmála 34 miliard víc. Ani letos se to nemění.
Deficit systému způsobují i celkové změny ve společnosti. Do důchodu se sice odchází později, lidé se ale dožívají vyššího věku. Doba, kterou stráví v Česku v penzi, se prodlužuje. Zatímco v roce 1970 to bylo v průměru 11 let, v roce 2000 v důchodu strávili už dvacet roků, a předloni skoro 24 let.
Seniorům často důchod nevystačí, a tak se někteří zadluží. Jen v březnu mělo exekuci na starobní důchod více než 50 tisíc důchodců. Průměrný věk dlužníka v důchodu je 67 let a průměrná výše exekuční srážky jsou necelé dva tisíce korun.
