Dienstbier: Neziskovky by neměly spolufinancovat projekty EU

Praha – Spoluúčast neziskových organizací na financování evropských projektů nepovažuje ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier za správné. Navrhuje, aby na sociální služby, začleňování a vzdělávání zbytek prostředků k penězům z fondů EU dál dával jen stát. Záměr dnes projedná vláda, podobně se ale již vyjádřila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) či vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Při čerpání evropských peněz musí Česko doložit část financí, u prospěšných projektů to bývá 15 procent rozpočtu. Dosud celý tento podíl poskytoval stát. Podle nových pravidel, která navrhlo ministerstvo financí, by si neziskové organizace měly samy sehnat aspoň pět procent financí.

Pokud by se podle něj spoluúčast zavedla, dokázalo by evropské finance čerpat jen pár organizací. Hrozilo by tak například omezení nabídky služeb pro postižené, seniory, lidi v tísni či rodiny s dětmi. „Budu předkládat pozměňovací návrh, aby to bylo přesně stanoveno v oblasti osob se zdravotním postižením nebo handicapem nebo v oblasti vzdělávání na výši nula procent na pevno a u těch ostatních věcí pět procent,“ podotkl.

Muž na vozíčku
Zdroj: ČT24/ČTK/WAVEBREA

Jiří Dienstbier:

„Tato změna je nezbytná i z hlediska hladkého čerpání fondů (…) Jakékoliv čerpání pro tuto oblast se mnohonásobně vrátí jednak v zajištění služeb, ale i fiskálně, protože ty peníze se budou v různých podobách okamžitě do státního rozpočtu vracet.“

Dienstbier zdůraznil, že si stát v podstatě objednává u těchto neziskových kanceláří služby, které není schopen zajistit sám. Měl by je tak plně hradit či alespoň zajistit jejich hrazení. „Neziskové organizace zajišťují za málo peněz služby, které stát není schopen zajistit. Najednou se tu předkládají pravidla, která by jim v podstatě znemožnila v této činnosti pokračovat,“ prohlásil Dienstbier.

Jen z nového evropského operačního programu Zaměstnanost by Česko mohlo do roku 2020 získat téměř 2,14 miliardy eur (nyní téměř 59 miliard korun). Česko by tak mělo doložit skoro 12 miliard korun. Minimálně třetinu z této sumy by si měli podle nových pravidel sehnat sami realizátoři, tedy většinou neziskové organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
10:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
před 9 hhodinami

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
včera v 15:31

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
včera v 08:30

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
včera v 08:00

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026
Načítání...