Praha - Do sněmovny zamíří zákon zakazující těžbu břidlicového plynu v celém Česku, včetně průzkumných vrtů. Týkat se má metod hloubkových sond, práce s trhavinami a chemikáliemi a počítá s vyššími sankcemi. Kolegům ho předloží hejtman jihočeského kraje a poslanec Michal Hašek z ČSSD. Podle sociálních demokratů metoda škodí životnímu prostředí. Zastánci těžby považují za hlavní přínos snížení ceny energie a nastartování upadající ekonomiky.
Odpůrci těžby břidlicového plynu argumentují ohrožením přírody - hlavně zásob podzemní vody. Proti těžbě břidlicového plynu, o kterou usilují hlavně zahraniční investoři, podepisují petice lidé v obcích po celé republice.
Metoda hydraulického štěpení hornin se v zákoně připraveném ČSSD zakazuje na území celé České republiky, a to s odkazem na geologickou stavbu a vysokou hustotu osídlení. „Zákaz by platil při vyhledávání, při průzkumu, ale také při dobývání výhradních ložisek hořlavého zemního plynu. Zavádí se také nová sankce. Zatímco dosavadní je podle zákona od 2 do pěti milionů, ČSSD požaduje její navýšení na 10 milionů korun. V případě ložiskového průzkumu pak zvedáme sankce z jednoho na dva miliony korun,“ řekl Hašek.
Strana chce rovněž doplnit kraje jako dotčené účastníky řízení o povolení hornické činnosti. „Je zřejmé, že pokud jsou dopady těžby širší než katastrální území jedné obce nebo několika obcí, pak se jedná o zásadní věc regionálního významu. Kraje by měly mít možnost se vyjádřit,“ podotkl Hašek.
V zákoně sociální demokraté zavádějí povinnost odpisu zásoby výhradního ložiska hořlavého zemního plynu v případě, pokud by jej bylo možné dobývat pouze metodou hydraulického štěpení. „Je to škodlivá metoda, kvůli které zákon vzniká. Má fatální důsledky,“ konstatoval Hašek. Vyloučeno by mělo být zároveň udělení souhlasu ministerstva životního prostředí k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, pokud by šlo o výhradní ložisko hořlavého zemního plynu a šlo by dobývat pouze metodou hydraulického štěpení.
Problematiku těžby řeší i ministerstvo životního prostředí
„Je to jednoúčelový zákon, který tak, jak pan hejtman popsal, stanovuje parametry a zakazuje zkoumání, případně v budoucnu dobývání metodou hydraulického štěpení u hořlavého plynu,“ řekl Tomáš Tesař, náměstek pro ochranu přírody z ministerstva životního prostředí. To už podle jeho slov delší dobu pracuje na řešení tohoto problému. Problém je ale podle Tesaře širší než jen těžba a průzkum. Ten v tomto případě znamená aplikaci těžební technologie, která probíhá na větší vzdálenost a je těžší ji kontrolovat. Přináší to nová rizika.
Na vládu by se začátkem nového roku měl dostat návrh na usnesení vlády o dočasném pozastavení stanovování průzkumných území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu. „Do 30. 6. 2014 nebude možné stanovovat průzkumná území,“ vysvětlil Tesař. Nekonvenční plyn se přitom nerovná plynu břidlicovému. „Je to i ten, co se získává z černého uhlí zapálením ložiska,“ připomněl náměstek s tím, že právní rámec na tato rizika nepamatuje.
USA mají z těžby břidlicového plynu zisk, Francie ji zakázala
Spojené státy právě díky rozvoji břidlicových ložisek plynu a ropy v posledních letech míří k energetické soběstačnosti. Několikanásobně levnější plyn než jinde začíná mít hmatatelný pozitivní vliv na konkurenceschopnost amerického průmyslu. Na starém kontinentě mezitím některé země včetně České republiky zavedly na průzkum břidlicového plynu moratorium. Francie ji zatím zcela zakázala. Evropská komise na příští rok chystá regulační rámec pro tyto aktivity.
Plyn z břidlicových ložisek se v současné době těží takzvaným hydraulickým štěpením. Hlavní problém s touto technikou je v tom, že se do vrtu musí napumpovat velké množství kapaliny. Směs, která se do vrtů vstřikuje, je složena z 98 až 99,5 procent vody a písku a dále obsahuje malá množství různých chemických přísad, jejichž složení se obvykle v průběhu štěpení obměňuje.
Přídavné chemikálie plní mnoho různých funkcí a jsou hlavním ekologickým problémem těžby, ať už domnělým, nebo reálným. Popis jejich škodlivostí se dokument od dokumentu liší a různý je i přístup zemí. „V tmavých břidlicích jsou často sirníky a další látky. Takže jednak je problém, co s tou kapalinou, a pak není jasné, co udělá chemismus té horniny,“ podotkl Václav Cílek, klimatolog a geolog.
