Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb za téměř desetiletí ještě v letošním roce, a to v prosinci. Vyplývá to z rychlého průzkumu, který uskutečnila televize CNBC po čtvrtečním rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny. Nejistota ohledně načasování růstu úroků ve Spojených státech však podle obchodníků zvyšuje napětí na akciovém trhu.
Fed od konce roku 2008 drží základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta, aby podpořil americkou ekonomiku. Nízké úroky obvykle tlačí vzhůru akciový trh, protože snižují atraktivitu jiných investic, například dluhopisů.
Dřívější očekávání, že banka zvýší úroky již tento týden, vzalo za své poté, co obavy ze zpomalování růstu čínské ekonomiky vyvolaly chaos na světových finančních trzích. Měnový výbor Fedu své čtvrteční rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny zdůvodnil známkami slabosti světové ekonomiky a zvýšenou nestabilitou na finančních trzích. „Nedávný vývoj globální ekonomiky a finančních trhů by mohl poněkud omezit ekonomickou aktivitu,“ uvedl výbor po svém dvoudenním zasedání.
Takový negativní komentář Fedu ke stavu světového hospodářství pak podle agentury Reuters dokonce zastínil skutečnost, že Fed nepřikročil ke zvýšení úrokových sazeb. Šéfka Fedu nicméně prohlásila, že zvýšení sazeb je letos nadále pravděpodobné a může přijít už v říjnu.
Napětí na trzích roste, akcie oslabují
Nejistota ohledně načasování růstu úroků ve Spojených státech podle obchodníků zvyšuje napětí na akciovém trhu. „Nemyslím si, že investoři budou šťastní. Chtěli mít jasno. Je nezbytné, aby věděli, na čem jsou. Sazby se měly zvednout. Mělo se to stát už minulý rok,“ konstatoval prezident Empire Executions Peter Costa.
Také analytik ČSOB Jan Čermák očekával, že Fed ve čtvrek změnu úrokových sazeb ohlásí. „Mysleli jsme si, že to bude včera, stále ale věříme, že se tak stane v prosinci, respektive do konce roku. Ukázalo se, že rozhodování Fed je dáno i tím, co se děje na trzích, takže to může být ještě i úplně jinak,“ říká Čermák.
Ovšem ve faktu, že Fed držela sazby nízko i po událostech 11. září, spatřuje řada analytiků jednu z příčin krize, která poté následovala a která může nyní také hrozit. „Je to jeden z důvodů, proč by Fed měl zvyšovat sazby, i když inflace je tak nízko. Kreditní podmínky jsou velmi uvolněné a už se na trhu mezi bankovními institucemi objevují produkty, které jsme viděli před finanční krizi a které pak vedly k obrovskému pákovému efektu, jenž naboural celý bankovní systém a část bankovního stínového systému kvůli tomu zmizela,“ upozornil Čermák.
V reakci na čtvrteční rozhodnutí Fedu a vzhledem k obavám ohledně vývoje světové ekonomiky oslabily evropské akcie. Ztráty utrpěly i burzy v Americe.
Panevropský index FTSEurofirst 300 v úvodu pátečního obchodování ztrácel zhruba procento. Index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, odepisoval 1,2 procenta. Také akciové trhy ve Spojených státech ve čtvrtek převážně oslabovaly. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 0,39 procenta a širší index S&P 500 se snížil o 0,26 procenta. Stoupl naopak index technologického trhu Nasdaq Composite o 0,10 procenta.
Dolů ve čtvrtek zamířily například akcie finančních společností, které by těžily z vyšších úrokových sazeb. Jejich pokles podle agentury Reuters signalizuje, že investoři nyní předpokládají, že úroky zůstanou na nízké úrovni déle, než se dříve očekávalo.
