Česká národní banka v listopadu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 14 miliard korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila. Je to ale výrazně menší objem než v říjnu. Tehdy centrální banka za intervence utratila zhruba 107 miliard korun, což byl druhý nejvyšší objem za jeden měsíc od zahájení intervencí.
ČNB v listopadu intervenovala proti koruně za 14 miliard
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce loňského listopadu intervenovala v objemu zhruba 812 miliard korun.
Většina intervencí byla v listopadu podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera provedena na začátku měsíce před výsledky prezidentských voleb v USA. „Poté tlak na kurzový závazek dočasně polevil a listopadové intervence tak patřily mezi ty nižší v minulém roce, zejména po rekordním září a říjnu, kdy dosahovaly kolem 100 miliard korun měsíčně,“ uvedl.
Seidler: Listopadové číslo patří spíš mezi nižší za celý rok 2016 (zdroj: ČT24)
I podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala je za listopadovým poklesem vybírání zisků z předchozích spekulací a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „ČNB tak nemusela po zbytek měsíce vůbec intervenovat, protože kurz koruny se pohyboval v bezpečné vzdálenosti od hranice 27 korun za euro,“ uvedl. K hranici 27 korun za euro se podle něj koruna vrátila v polovině prosince, kdy ČNB zřejmě opět musela začít eura skupovat. „A v tomto duchu pokračuje vývoj na trhu i na začátku ledna,“ dodal.
Intervence poběží dále
Podle analytiků je ale nyní velmi pravděpodobné, že intervenovat se bude dále. „S blížícím se koncem kurzového režimu totiž budou do rozjetého vlaku spekulací - na budoucí posílení, chtít naskočit i další poslední opozdilci. Na druhou stranu se dá předpokládat, že o co víc eur ČNB nakoupí před uvolněním koruny, o to hladší bude konec intervenčního režimu jako takového. Přece jen většina z těchto peněz do Česka nemířila kvůli tuzemským komparativním výhodám, ale jako sázky na rychlé zhodnocení,“ konsatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Proto podle něho investoři neváhají za své korunové úložky inkasovat záporné úroky a podobně je netrápí ani záporné výnosy u dluhopisů. „A oni budou vlastně i ti, kdo rozhodne o tom, jakým směrem se koruna okamžitě po exitu vydá. Zda zvítězí stádní efekt nebo promyšlené vybírání zisků,“ dodává Dufek.
Seidler uvedl, že v prosinci se intervence ČNB mohly řádově pohybovat kolem dvaceti třiceti miliard. „Zajímavý je začátek letošního roku. Zdá se, že centrální banka je na trhu velice aktivní. Na základě předběžných odhadů nebo výpočtů se domnívám, že během několika dní intervenuje v řádech desítek miliard korun. Je to způsobeno tím, že trh začíná postupně spekulovat, že centrální banka svůj kurzový závazek ukončí a koruna poté posílí,“ přiblížil.
Bankovní rada ČNB před Vánocemi zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.