Peking - Vláda nejlidnatější země světa selhává ve svých snahách o zastavení růstu inflace. Svědčí o tom nejnovější data čínského statistického úřadu, podle kterých inflace výrobních cen v červenci vystoupila na deset procent, což je nejvíce od roku 1996. Na informaci ihned zareagovaly i burzy. Index Shanghai Composite klesl o více než pět procent.
Červencový růst cen překvapil nejen vládu, která se horlivě snaží zabránit zvyšování inflace, ale i analytiky. Výrazně totiž překonal červnový výsledek 8,8 procenta. Inflaci žene nahoru růst cen energií a surovin. Podle agentury Nová Čína během července meziročně vzrostly o 15,4 procenta. V červnu růst dosáhl 13,5 procenta.
Inflace výrobních cen měří vývoj cen zboží v okamžiku, kdy opouští bránu výrobního závodu. Růst této cenové hladiny se může přenášet i na ceny, které v obchodech platí spotřebitelé, neplatí to ale vždy. Pokud se firmy pohybují ve vysoce konkurenčním prostředí, část vyšších nákladů mohou vzít na sebe, i když jim klesnou ziskové marže.
Inflace výrobců nakonec na spotřebitele dolehne
Analytici varují, že růst výdajů za energie a suroviny bude na zvyšování inflace výrobních cen v Číně tlačit i nadále. Firmy tak nakonec budou asi nuceny nárůst nákladů alespoň z části přenést na spotřebitele. „Ziskové marže teď výrobcům prudce klesají. I když tvrdá konkurence způsobí, že se růst těchto cen přenese na zákazníky až později, nakonec se to stejně stane,“ míní ekonom společnosti China International Capital Sing
Č'-čchiang.
Nejnovější data rozdrtila burzu
Narůstající inflace a negativní očekávání již zapůsobilo i na burzy. Index šanghajské burzy během dnešního obchodování ztratil 5,21 procenta a uzavřel na hodnotě 2470,07 bodu. Index je nyní nejníže od začátku loňského roku.
Prudký nárůst inflace trápí Čínu déle než rok i přesto, že se ji pekingská vláda snaží krotit. Podporuje například zemědělství, aby produkovalo více potravin, a zabránilo tak jejich zdražování. U základního zboží pak úřady zavádějí cenovou kontrolu.
