Dillí – Podle indické plánovací komise stačí Indům z venkova na pokrytí životních výdajů pouze půl dolaru na den. Hranice chudoby ve městech je pak podle komise 66 centů. Kdo má víc, nedosáhne na státní podporu a nepatří mezi ty nejchudší. Jenže za 66 centů si ve větších městech lidé nekoupí více než cibuli, aspirin a trochu brambor nebo rýže. Pro srovnání v Česku je existenční hranice necelých pět dolarů.
Už nyní vláda podporuje zhruba třetinu obyvatel. Do statistik chudoby však nezahrnuje třeba možnost lidí dostat se snadno k jídlu nebo čisté vodě, potom by čísla byla daleko vyšší. Podle nejnovější studie Oxfordské univerzity žije v zemi 55 procent obyvatel pod hranicí chudoby.
Ekonomové se zlobí, částka je směšná
„Plánovací komise předložila Nejvyššímu soudu dokumenty, ve kterých stanovuje novou hranici chudoby. Pokud utratíte jen o jeden cent víc, je to špatné a nespadáte již mezi chudé. Nebudete se léčit zdarma a nedosáhnete na žádný vládní program. To je naprosto šokující, že stanovili tak nízkou hranici,“ tvrdí právník Nejvyššího soudu Colin Gonsalves.
Nová částka je směšná i podle místních ekonomů. Plánovací komise se ale brání s tím, že musí chránit jen ty, kteří pomoc skutečně potřebují, protože programy sociální péče mají pouze omezené prostředky. „Můžeme mít komplexní systém sociálního zabezpečení a mnohé státy v Indii už jdou tímto směrem. Rozšíříme veřejné distribuční cesty, do systému zapojíme více lidí, což přitáhne pozornost masy. Máme-li ovšem sociální služby zaměřeny jen na ty extrémně chudé domácnosti, tak nefunguje celý systém dobře, protože to nikoho nezajímá,“ přiznává člen komise Jean Drèze.
Colin Gonsalves:
„Hranice chudoby by měla být ve výši minimální mzdy. Ta je v Dillí stanovena pro nekvalifikované pracovníky na 240 rupií na den (téměř pět dolarů). Premiér to ale všechno dělá jen pro mezinárodní publikum. Chce jim říci, že se v naší zemi podařila globalizace. Ale ona naopak selhala.“
Na druhé straně se Indie chlubí rychle rostoucí ekonomikou a stále se rozšiřující třídou bohatých lidí. Ti například vlastní více mobilních telefonů než všichni Evropané dohromady. Do roku 2050 pak země chce předstihnout Japonsko a stát se třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.
