Cesta za šťastnou penzí: Kupujte zlato a víno, radí makléři

Praha - Jak zajistit ochranu svého jmění v nejistých dobách a ještě se zabezpečit na důchod? Kvůli trvající nejistotě na finančních trzích se investoři častěji odklánějí od tradičních nástrojů, jako jsou dluhopisy nebo akcie, a movitějším klientům nabízejí alternativy v podobě zlatých cihel, umění, vína nebo diamantů. Tyto investice ale nejsou pro každého.

Zatím jich není moc, jejich počet ale roste. Řeč je o lidech, které lákají fyzické uchovatele hodnoty a při tvorbě svého investičního portfolia nezapomínají ani na věci, které je kromě zisku mohou i těšit. Tedy cenná umělecká díla, vzácná vína, zlato či diamanty. Potvrzuje to například investiční stratég BBI Jaroslav Brzoň: „Akcie a zejména státní dluhopisy vzbuzují u některých klientů obavu a pídí se tak po jiných formách zhodnocení svého kapitálu.“

Jak ale upozorňuje mluvčí ČSOB Pavla Hávová, alternativní investice je spíše pro bohatší investory a neměla by přesahovat 10 procent portfolia. „Platí, že tyto investice jsou drahé. Je totiž třeba počítat se zabezpečením, pojistkami atd. V portfoliu by měla případná alternativní investice ve většině případů hrát vedlejší roli, tedy být spíše doplňkem portfolia,“ vysvětluje Hávová. 

  • Finanční trhy zdroj: ISIFA/Capital Pictures http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4161/416052.jpg
  • Finanční trhy autor: Michael Probst, zdroj: ČTK/AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2993/299258.jpg
  • Londýnská City zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2962/296107.jpg
  • Německá burza autor: Ralph Orlowski, zdroj: ISIFA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3202/320143.jpg

Nová vlna zlaté horečky 

Na zájem o fyzické zlato už kromě mincoven a klenotníků reagovaly i burzy. Mimo takzvaných futures kontraktů vázaných na zlato teď nově nabízejí investici do zlata pomocí ETC - burzovně obchodovaných komodit - s fyzickým dodáním. Tuto možnost nabízí například trhy ve Stuttgartu a ve Frankfurtu. Německé burzy se tak stávají přímým prodejcem zlata a konkurencí pro domácí banky, jež tuto možnost nabízejí už několik let.

Pro zájemce to má jednu nespornou výhodu. Zatímco na burzách lze koupit i jeden gram zlata, u českých bank jsou objemové kvóty většinou mnohem vyšší. „Hodnota je buď jeden kilogram ve formě cihličky opatřené puncem, nebo sto gramů ve formě slitku,“ říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky, a pokračuje: „Poplatek za nákup či prodej investičního zlata činí dvě procenta z tržní hodnoty.“

Investice, kterou můžete vypít

Čím dál oblíbenější je u Čechů také víno. Láhví, které mají opravdu dlouhý investiční horizont přesahující 20 let, ale není moc. „Musí se pečlivě vybírat a navíc se tato vína docela špatně shání. Jedná se zhruba o 20 druhů vín, která jsou z francouzské oblasti Bordeaux. Jsou to zavedené značky s dlouhou tradicí na trhu,“ konstatuje odborník na investice do vína Zlatko Míčka. 

  • Chateau Margaux zdroj: ISIFA/Capital Pictures
  • Chateau Pichon Longueville zdroj: ISIFA/EPH

Investiční jednotku většinou tvoří jedna bedna, tedy šest láhví vína. Cena každé takové bedny se pohybuje nejméně mezi 1 000 a 2 000 eur. „Na investici do vína se nedá stavět základ úspory na důchod, jako doplněk je to ale velmi zajímavé. Nevlastníte totiž pouze nějaký certifikát, ale fyzické aktivum, které v případě, že se vám nepodaří prodat jej se zajímavým ziskem, můžete kdykoliv vypít. Víno je trochu jako investice do umění, musíte ho mít rád a mít k tomu vztah,“ dodává Marek Kýhos, finanční ředitel Škoda Transportation, který do vína sám investuje. 

Umění je pro nadšence 

Ještě o dost náročnější na znalosti investora je právě investice do umění. Sběratel si přitom nemusí hned kupovat díla Františka Kupky za desítky milionů korun. „Je možné koupit si v řádu desítek tisíc korun mimořádně kvalitní grafiku autora, jehož oleje se prodávají za miliony. Stejně jako si někdo jiný může za ty samé peníze koupit špičkovou věc autora, který je málo známý a zrovna to může být autor, který dojde vysokého zhodnocení,“ říká Michal Šimek z aukční síně Dorotheum.

Problémem umění je ale jeho extrémně nízká likvidita. Jinak řečeno, pro investici do uměleckých děl v podstatě neexistuje investiční horizont. Může se stát, že danou cennost budete držet navěky a stane se z ní „jen“ rodinné bohatství, protože nenaleznete v dané době kupce.

  • Aukční síň autor: Giulio Marcocchi, zdroj: ISIFA/Sipa Press http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4161/416050.jpg
  • František Kupka / Dvoubarevná fuga zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3484/348378.jpg
  • Galerie G zdroj: Galerie G http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/40/3922/392140.jpg
  • Aukce moderního umění autor: Kirsty Wigglesworth, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3474/347363.jpg

Marina Votrubová, specialistka Art Bankingu z UniCredit Bank, doporučuje: „Pokud přistupujete k nákupu obrazů či soch jako k investici, odložte stranou své osobní preference a poraďte se s odborníky – galeristy, kurátory, majiteli aukčních síní, kunsthistoriky. V době krize se zdá velmi zajímavé uložit peníze do umění, protože jeho hodnota v čase stoupá a není přímo spojena s vývojem na finančních trzích. Týká se to však jen vybraných uměleckých děl a je velmi složité dopředu odhadnout jakých.“

Diamanty? Jen pro bohaté

Belgické Antverpy zase nabízejí nákup diamantů. Pro běžného člověka je ale velmi náročné se na tuto burzu dostat. Cesta ke drahokamům vede přes prostředníka, těch je ale v Česku poměrně dost. Cena diamantů dlouhodobě roste, stejně jako u vína či umění je ovšem třeba počítat s náklady na úschovu, pojištění a marží obchodníka.

  • Žlutý diamant Sun drop autor: Anja Niedringhaus, zdroj: ČTK/AP
  • Diamant Arcivévoda Josef autor: LAURENT GILLIERON/EPA, zdroj: Isifa

Při nákupu diamantů by tak zájemce neměl mít hluboko do kapsy, což potvrzuje i Jaroslav Brzoň z BBI: „Diamanty by v osobním portfoliu měly tvořit jen velmi malou část v řádu jednotek procent. Když k tomu přičteme skutečnost, že diamanty se nakupují ve statisícových objemech, je jasné, že tato komodita je vhodná spíše pro milionáře než pro drobné střadatele.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...